Bechyňské perlení Tlustého prasete

Plakát na inscenaci Tlustý prase Autor: Divadlo bez zákulisí Sokolov

V sobotu 2. 2. 2019 jsme od 20:00 odehráli na přehlídce Bechyňské perlení 2019 naši aktuální hru TLUSTÝ PRASE. Na tuto přehlídku jezdíme už léta a byli jsme velmi rádi, když nás letos pozvali. Pravda, režisér Martin Volný nás pro jistotu přihlásil už 27. dubna loňského roku, aby na to nezapomněl, takže jsme zřejmě byli jednoznačně prvním přihlášeným souborem. Ale každopádně jsme se na přehlídku moc těšili.


Náš, již dlouholetý kamarád Vláďa Zajíc, který zde zastává roli odborného komentátora viděného, má velmi poučné a inspirativní poznámky i hodnocení. Je sice pravdou, že se nám víc líbí když chválí, než když má kritické připomínky, ale nějak se to naučit musíme. Kritika nás vlastně neustále posouvá vpřed. Takže, sice s lehkým šimráním obav v nitru, ale s o to větší radostí, jsme se do Bechyně vydali.

Naše výprava se rozdělila na dvě skupiny (pro zjednodušení je nazvu skupinou A a skupinou B) a na cestu se vydala v půl druhé. Skupina A, pod vedením režiséra, hvězdným Víťou a pomocným personálem Pavlem, obsadila dodávku a plynule se blížila k cíli. Někde u Plzně se skupina B, s Jaruškou a představiteli epizodních rolí (Pavlínou, Danou a Pavlem) vydala jinou trasou. To vše mělo za následek, že skupina A pak na skupinu B čekala v prostorách KD dobrých 20 minut. My, ze skupiny A, těmto touhám nedozrálých jedinců nerozumíme. Kdyby radši upoutávali pozornost svými hereckými výkony nebo si alespoň opakovali text a ne pouze prvoplánově na sebe strhávali pozornost tím, že nejsou včas tam, kde mají být. Ale to si musí každý srovnat sám. Nyní k představení. Vše se nám podařilo připravit poměrně hladce a čekali jsme na osmou. Na představení se přišlo podívat kolem 90 diváků a sál byl tedy docela plný. Nervozita stoupala, úvodní hudba dozněla a představení začalo.

Na hercích byla nepatrně znát nervozita. Přeci jenom, vědomí, že vše sleduje porota se vždy nějak projeví. Vypadlo sice pár fórků, ale představení mělo slušné tempo a diváky si získalo na svou stranu. Potlesky po jednotlivých obrazech a závěrečná děkovačka (4×) potvrdila, že divákům se představení líbilo. Hned následoval rozbor s porotou. Vlastně první této naší hry.

Porotci se shodli na tom, že jsme dodrželi tradici našeho souboru a opět si vybrali hru, která má jisté téma a sdělení, která je o něčem. Provokuje diváka a vybízí ho, aby se nejen pobavil, ale k viděnému zaujal i nějaký postoj. Diskuze v rámci hodnocení, které se zúčastňují nejen členové jiných souborů, ale i veřejnost potvrdila, že jsme své předsevzetí splnili. Diváci (i po hodnocení) měli chuť a potřebu hru rozebírat. Ztotožňovali se, nebo naopak odmítali jednání a postoje postav ze hry a vedli se o obsahu hry diskuze. Porotci konstatovali, že hra má velké nároky na herectví jednotlivých herců a my jsme se s tím vyrovnali výborně. Chválili herecké projevy všech herců a oceňovali to, že herci byli uvěřitelní ve všech polohách svých postav. To se fakt krásně poslouchá. Zároveň porota ocenila i kulisy, kostýmy a výběr hudby.

Sečteno podtrženo – úspěšné představení a velmi dobré hodnocení. Děkuji Pavlovi a Jarmile, bez kterých by představení nebylo tím, čím je. Děkuji za nasazení všem hercům a věřím, že 13. 3. v Sokolově a hlavně na přehlídce v Horažďovicích, posunou svůj výkon ještě výše. Mají na to a je to v jejich silách i schopnostech.

Takže. Horažďovice jsou za 39 dní. Držte nám palce ať se nám podaří potvrdit, že v „Sokolově divadlo žije!“ a není zas tak úplně špatné. Mějte se krásně a zase někdy na viděnou.

Autor: Martin Volný