Divadelní Tříska 2018

Amazonie Autor: Archiv souboru

Jak texty podrážely nohy nejednoho divadelníka


Divadelní Tříska, která je krajskou postupovou přehlídkou na Piknik Volyně a Popelku Rakovník, se letos uskutečnila 3. a 4. března v divadle DISK.

Vlastně se to opakuje každý rok a určitě nejen na Divadelní Třísce. Od porotců už to slyšel nejeden soubor.

Text – jak ho napsat, aby dával smysl, měl dramatické i jevištní kvality. Text – jak hotový text přečíst, pochopit a upravit.

Amatérským souborům, které letos přijely na Divadelní třísku, prostě chybí dramaturg. Tedy většině. Nejde jen o funkci, kterou můžeme nazvat jakkoli, ale o někoho, kdo s textem umí pracovat a v případě autorských ambicí třeba text napsat.

První skupinou, která se na přehlídce představila, byla ta, která zkusila odvážně inscenovat nový vlastní, byť třeba předlohou inspirovaný dramatický text.

Hned první představení Rád tě nevidím (Divadelní soubor Nenalezen) přineslo autorský text Patrika Bursy a také pokus o sitkom. Text, který možná mohl přinést vtipnou zápletku a situace, ale bohužel nedokázal pomoci vybudovat mezi postavami tolik důležité vztahy a konflikty. A na tom se pak hercům velmi obtížně stavělo.

Podobně ambiciozně zkusilo vlastní text na jeviště přenést Divadlo Akorát Praha. PRAg. Pygmalion a autorka Adéla Červenková se inspirovaly klasikou G.B. Shawa. Jenže to, co zdobí původní text, se tentokrát zcela vytratilo. A to především kvůli zásadní změně, k proměně si pánové nevyberou Lízu, ale Líza (zde ekoaktivistka a sluníčkářka s dredy) si PR agenturu Pygmalion vybere sama a o proměnu si sama řekne. Zásadní nepochopení.

Do této skupiny do jisté míry spadá i soubor Fathers&Daugthers a její Sněhurka a sedm trempaslíků. Na rozdíl od předchozích však to, co z předlohy mělo zůstat, zůstalo a jako bonus došlo na přetextované trampské a folkové odrhovačky. Bavily se děti i dospělí. Skoro vlastní text byl divadelní a velice vtipný.

Další soubory už se rozhodly poprat s dramatickou literaturou původní bez ambicí přepsat text, či jeho smysl. Z nich vyčnívaly dva soubory, které texty pochopily, tím pádem se mohly věnovat jevištní práci a prostředkům, které by se mohly k textům nejlépe hodit. Rozhodně tedy není náhoda, že oba soubory patřily k těm oceněným a po zásluze doporučeným a nominovaným.

Ty-já-tr HROBESO – častý účastník a ceněný soubor. Skvělí herci, zajímavá dramaturgie. Pocta činohře a úcta k textu a k příběhu. I jim to někdy nevyjde a narazí, ale to tentokrát nebyl ten případ. Amazonii Michała Walczaka zvládly s přehledem v šikovné režii Radka Šedivého. Když se sejde šikovný soubor s dobrým textem, je to radost.

Dramaturgickým objevem pak bylo představení Tschick souboru OLDstars. Teenegerovská roadmovie, velmi současná a naléhavá. Dramatizace knihy Wolfganga Herrndorfa z dílny dramaturga Roberta Koalla (vidíte, dramaturg) přinesla skvělou příležitost mladým hercům a herečkám, kteří jsou od věku hrdinů vzdáleni jen pár let. Proto působilo jejich jednání v situacích uvěřitelně. Přidejte k tomu pár inscenační nápadů a máte divadlo, které se neomrzí a potěší.

Na hraně úspěchu skončily potom dva soubory. Opět Oldstars tentokrát s Vernisáží Václava Havla. Té slušely pěkné herecké výkony, velmi povedené scénické i scénografické řešení, ale náraz přišel v okamžiku rozuzlení celé hry. Možná za to mohl špatný výklad, možná nezkušenost režiséra, ale chybějící motivace hlavního hrdiny posunula Havlův záměr úplně jinam.

Domácí soubor Divadla (bez záruky) Praha si vybralo text i na českých jevištích už celkem známého Marca O`Roweho Made in China. A ačkoli se snažili tři herečtí představitelé, co jim síly stačily, narazilo představení na dva limity. Prvním je samotný text, který není z nejlepších. Na irské „zmrdy“ už tu máme jiné autory a ve srovnání třeba s McDonaghem hraje China vážně jen druhou ligu. Druhým limitem pak je režijní přístup, který každého z herců vypustil do jiné ohrádky. Jeden hraje expresivně a do lidí, druhý zase skoro až intimně a civilně, třetí sází na grimasy a hranou křeč. Pokud by se herecké projevy a nástroje sjednotily, pak by to inscenaci velmi pomohlo.

Když tu tak klademe za sebou jednotlivá představení a jejich minireflexi, ukázal se ještě jeden důležitý aspekt, který ve výsledku divadlu spíše škodí. To, když je režisérem zároveň účinkující herec nebo autor textu nebo dokonce všechno dohromady. Nebýt ve hře na jevišti, pokud jsem režisérem, patří k základní divadelní hygieně. Odstup inscenátora jevištnímu tvaru sluší.

Tak tedy opět za rok.

Lektorský sbor letošní Třísky pracoval pilně, soubory mu situaci nijak neulehčila. I tak se nakonec scénografka a režisérka Kateřina Baranowská, pedagog herectví a režisér Aleš Bergman a divadelní kritik Marcel Sladkowski dobrali resumé.

Do programu národní přehlídky PIKNIK Volyně 2018 porota

· doporučila inscenaci Tschick souboru OLDstars

· nominovala inscenaci Amazonie souboru Ty-já-tr HROBESO

Do programu národní přehlídky Popelka Rakovník 2018 porota:

doporučila inscenaci Sněhurka a sedm trempaslíků souboru FATHERS & DAUGHTERS.

Autor: Martin Rumler