Humor je, když… aneb Sokolovská čurda 2019

Sokolovská čurda 2019 Autor: archiv pořadatele

Uvítání dětským sborem, který pěje upravené uvítací songy ze Starců na chmelu. Videovzpomínka na Františka Zborníka – s citací některých jeho výroků, které padly během debat po představení v minulých letech („Od té doby, co nepatřím mezi mladé, není mládí přednost!“


Videozpráva o doplňkových a doprovodných akcích přehlídky, včetně těch probíhajících na Krétě. Teleport festivalového trička technikou Star Trek. Uvádění jednotlivých představení originální autorskou poezií organizátorem a moderátorem Martinem Volným. A hlavně – vzorná péče Divadla bez zákulisí, zázemí Městského divadla (včetně baru Štístko), nekonkurenční prostředí, vlídné debaty po jednotlivých produkcích a hlavní cena za malou roli, bez níž by se však ten který kousek neobešel a jež svým provedením činí z pomyslného „paní, nesu vám psaní“ nezapomenutelný zážitek. To jsou znaky Sokolovské čurdy, která se sice ve dnech 27. – 29. září 2019 konala po osmnácté, ale byla uvedena coby 17. ročník, protože začínala takříkajíc „od nuly“…

Co jsme to viděli…

V Sokolově bylo k vidění sedm představení vesměs komediálních (s jedinou výjimkou), vesměs českých autorů (s jednou a půl výjimkou) a vesměs českých souborů (rovněž s jednou výjimkou). Rozborové semináře vedl Martin Volný a Petra Richter Kohutová, prostor k vyjádření dostávali především diváci a kolegové z ostatních souborů.

Pověsti vašeho kraje Divadelního studia D3 Karlovy Vary jsou plenérovou verzí čtyř pověstí, jež napsal Zdeněk Šmíd a zdramatizoval karlovarský „mág pouličního divadla“ Viktor Braunreiter (v Sokolově proběhla výjimečná a pravděpodobně poslední repríza pod střechou – podle vyjádření režiséra Luboše Štěpána „jsme to zkusili převést na prkna a výsledek je o poznání prkennější“). Debata po představení se točila zejména kolem nevyjasněné divácké adresy; první dvě pověsti – O lakomé selce a O císaři a sedláku – působily jako určené pro děti do 10 let, další dvě – O veliké cestě a O zvířecí válce – obsahovaly humor spíše pro dospělé.

Jediným moravským účastníkem byl brněnský soubor Amadis. Televarieté 2019, jehož zárodečná podoba údajně vznikla jako narozeninová taškařice, bohužel zůstala v rovině nápodoby scének, jež si pamatujeme z normalizačních televizních estrád, doplněných písněmi vesměs ze šedesátek (plus Sametovou Žlutého psa a Italů Triků a pověr). Zejména ti, kteří znali Amadis z dřívějších let, volali v debatě po návratu ke kvalitní komediální produkci, která měla vždy názor a nadstavbu. Na druhé straně, Klára Havránková, Josef Širhal a další umějí glosovat i pointovat – a také manipulovat s diváky, které nejednou rozezpívali a roztleskali (záliba v retru je evidentně nekonečná).

V sobotu dopoledne uvedené Srnky autora Tomáše Svobody a režiséra Petra Richtera v podání Divadelního studia D3 Karlovy Vary byly přijaty velmi pozitivně; diváci vyzdvihovali zábavnost, divadelnost, neviditelnost promyšlené režie, schopnost Marka Himla při zacházení s klikrem a statečnost souboru v boji se štěkajícím vetřelcem. Nakonec se stal nositelem Ceny Františka Zborníka – Velké sokolovské čurdy 2019 představitel dirigenta Bělohlávka Jiří Hnilička a karlovarští také obdrželi Ozvěny Sokolovské čurdy, tedy pozvání zahrát představení v sokolovském Městském divadle ještě jednou, tentokrát ve večerním čase.

Otylé ach je prvním pokusem divadla JakoHost o divadlo poezie, plzeňští herci s režisérkou Blankou Luňákovou převedli na jeviště verše básníka Josefa Hrubého, zejména ty ze sbírky titulní a ze sbírky Milost, a sestavili z nich příběh o lásce v několika podobách. Diváci vesměs příběh přečetli, vnímali i to, že herci pohybem vyprávějí příběh, verši vyjadřují pocity – a živá hudba v podání metalové kapely Avidity for (v překladu Chtíč pro) tvrdí emoci. Rozprava se točila kolem kompatibility použitých prostředků – a kolem toho, jak představení vznikalo.

Kluky od Mississippi, tedy Dobrodružství Toma Sawyera podle Marka Twaina a režisérky Ivany Bufkové, uvedl Divadelní klub mladých při Obchodní akademii Česká Lípa. Přestože většina diváků volala po větší zkratce, doladění rytmu představení a odstranění drobných alogičností (bílený plot je nakonec zelený), byla vyzdvihována odvaha zpracovat notoricky známý příběh, pohybová a herecká disponovanost zejména pánské části souboru a pozoruhodné nápady (hřbitovní scéna, virbl u soudu…). DKM získalo Zlatý vrtík Vaška Junka za tvůrčí přístup ke scénografii.

Dva muži v šachu Miroslava Horníčka, režiséra Bohumila Gondíka a divadla Pod Petřínem Praha bylo nejnavštívenějším představením letošní Sokolovské čurdy. Čistý tvar (přestože scéna by potřebovala ušpinit), zkušená režie a výjimečné herectví (vyzdvihován byl zejména Tomáš Bartáček v roli Giacoma) učinily z dvouhodinového, vesměs konverzačního představení příjemný zážitek. Přesto diváci doporučovali méně piety ve vztahu k textu, jenž byl svého času nejuváděnějším titulem na amatérských jevištích – ale přece jen od roku svého vzniku formálně i obsahově zestárl a rasantní škrty by byly na místě.

Vražda sexem ukázala, jak důležitý je název představení; nabídka kombinace krve a libé fyzické aktivity přilákala do hlediště i v neděli dopoledne úctyhodný počet diváků. Inscenace britské komedie Joan Shirley v režii Karly Vázlové a v podání DS Karel Čapek Děčín nabídla zejména dva výjimečné herecké výkony – Lída Panenková excelovala jako tetička Dot a Anna Zemanová (jejíž fyzický projev byl jistou divačkou přirovnán k projevu Tomáše Holého) jako nezdárná dcera. Diváky byla ceněna nepodbízivost a akčnost, doporučena větší dynamika a sofistikovanější práce se scénickými prvky.

Co jsme se dozvěděli…

Že „potlesk je kojnou umění“ (Televarieté 2019). Že „humor je, když se tomu aspoň někdo směje (Srnky). Že „strom může být vyluštěn“ (Otylé ach). Že je dobré mít kuráž – nebo aspoň „kurážnou vodu, aby nás zbavila bradavic“, nejen těch fyzických (Kluci od Mississippi). Že když na dovolenou, tak jedině do Monte Luca di Capucinati (Dva muži v šachu). Že „ministerstvo kultury varuje – sex může zabíjet“… divadlo však – snad – nikoliv. A že příprava Sokolovské čurdy 2020 byla zahájena, je tedy nač se těšit.

Pozn. red.: Fotografie z přehlídky naleznete na FB Sokolovské čurdy a Divadla bez zákulisí Sokolov.

Autor: Petra Richter Kohutová