Josefodolské divadelní jaro 2020

Tvrdohlavá žena Autor: Karel Stuchlík_archiv pořadatele

Aneb V hlavních rolích Tyl a tchyně. Letošní ročník Josefodolského divadelního jara, krajské přehlídky venkovských divadelních souborů Libereckého kraje, byl zvláštní v několika ohledech. Za prvé – ač má jaro v názvu, konal se v létě, ve dnech 3.-5. července 2020.


Za druhé – šlo o ročník jubilejní, tedy třicátý, a jubileum slavil i pořádající soubor, DS Tyl Josefův Důl, konkrétně 75 let své činnosti. A za třetí – Josefodolští ji v čele s Karlem a Hankou Stuchlíkovými a ředitelkou přehlídky Hanou Dohnalovou doslova vydupali ze země i za cenu toho, že soutěžila pouze čtyři představení (dva soubory odřekly na poslední chvíli ze zdravotních důvodů, jeden změnil titul, v dalším představení se objevily dva záskoky…), přestože v jiných, „nekoronavirových“ letech patří tato přehlídka v kontextu České republiky k nejobsazenějším.

Na Josefa Kajetána Tyla jsme naráželi takřka na každém kroku – jeho jméno má v názvu nejen josefodolský spolek, ale i ten ze Slané; Zlatý odznak J.K. Tyla převzala prvního večera Marie (Markéta) Fejfarová; jeho Tvrdohlavá žena se hrála o úvodním večeru; a moderátor Lukáš Fridrich připomněl blížící se 164. výročí jeho úmrtí, které připadne na týden následující po přehlídce. Všechny uvedené inscenace, včetně nesoutěžního Muže na vodítku semilského Podia, se věnovaly vztahům partnerským a rodinným a nejfrekventovanější hlavní postavou byla tchyně. Vzhledem k nedostatku rolí pro dámy ve středním věku představuje repertoár JDJ 2020 slušnou inspiraci.

DS Tyl Josefův Důl uvedl dramatickou báchorku Tvrdohlavá žena v úpravě Jaroslava Kodeše a v režii Karla Stuchlíka. Důvodem pro nastudování selské romantické komedie s magickými prvky bylo primárně výročí souboru. Představení na přehlídce působilo lehce nervózně, mimo jiné proto, že někteří účinkující zůstávali rozpolceni mezi organizační a divadelní povinnosti; přesto bylo možné ocenit čestným uznáním Denisu Svárovskou za herecký výkon v roli Madlenky a Hanu Stuchlíkovou s jejím týmem cenou za kostýmy. A i když pojmenovávaných problémů nebylo málo (scéně dominující točna spíše překážela, než aby představení dynamizovala; nebylo úplně jasné, zdali cílovou diváckou skupinou jsou děti nebo dospělí; někteří účinkující měli problém se zveřejňováním pocitů, nálad a vztahů), vyprovokovala josefodolská Tvrdohlavá žena debatu o tom, proč dnes hrát Tyla a jak, a přiměla porotce Míru Krále, znalce a milovníka dramatiky 19. století, ke zvolání: „Díky za každého Tyla, který se hraje jako Tyl, bez parodie a bez šklebu!“

DS Tyl Slaná uvedl komedii Jakuba Zindulky Tchýně na zabití v režii Heleny Šlaisové. Titul českého autora, který nezapře svou hereckou profesi, je z rodu Rozmarného ducha či Lásky mezi nebem a zemí: příběh o tom, jak „ani Smrt nezabrání tchýním prudit a montovat se do života svým mladým“, je především příležitostí pro tři herečky a jednoho herce „si pořádně zařádit“. Soubor ze Slané si s předlohou v základní rovině poradil; režie se soustředila na přehledné sdělování dějových faktů a účinkující dokázali, že jsou konverzačně zdatní, zároveň na nich byla vidět radost ze společné práce. Bohužel absence žánrového vymezení zapříčinila, že se spíše odříkával text a chyběly přesně vystavěné situace; účinkujícím by také slušel větší smysl pro výstavbu konfliktu a v erotických scénách by se mohli více odvázat; a rezervy má i technická stránka inscenace. Přesto byly Tchýně na zabití – podle zpravodaje JDJ Kukátko – pro mnohé diváky příjemným překvapením přehlídky a porota udělila Martině Wittmayerové cenu za herecký výkon v roli jedné z „tchýní na zabití“.

Pavel Němec píše komedie pro vlastní soubor a má pro potřeby ochotnických souborů smysl a pochopení; jeho hry disponují obvykle přehledným příběhem, přesnými a jednoduchými situacemi a vděčnými rolemi. Již sedmadvacátá premiéra situačního převlekového Amanta na ochotnických jevištích je z dílny souboru NOPOĎ (Novoborského obrozeneckého prozatímního divadla se sídlem ve Skalici u České Lípy). Oproti jiným uvedením se vyznačovalo představení Novoborských několika zvláštnostmi: představitelka Matky Jeanette Tichá je nadprůměrně krásná a éterická; představitelka Káti Lucie Kroupová, viditelně v jiném stavu, se pokusila o zahrnutí tohoto faktu do motivací své postavy; soubor si přivezl největší počet fandících diváků – a bohužel také kvůli přehnané psychologizaci dosáhl nejdelší stopáže v historii inscenování tohoto titulu vůbec: plných 95 minut.

Rádobydivadlo Klapý plánovalo zúčastnit se JDJ s Nejstarším řemeslem; nemoci a zaneprázdněnost hereček způsobily, že nakonec byla uvedena Vassa Maxima Gorkého v režii Václava Špirita, která již prošla celostátní přehlídkou ve Volyni a poděbradským FEMADem, objevila se nesoutěžně v rámci Žlutického divadelního léta či turnovského Modrého kocoura a na webu Amatérské scény byla několikrát kriticky reflektována (viz článek o Děčínské bráně 2019 či recenze Jaromíra Hrušky ve Zpravodaji Divadelního Pikniku Volyně 2019). Josefodolská repríza potvrdila, že přes mnohé otazníky je inscenace příkladem divadla pevného tvaru a s názorem a v kontextu (nejen) venkovského divadla výjimečným počinem. Bylo předáno čestné uznání Elišce Hrdé za herecký výkon v roli služebných, cena Martině Čechové za roli Anny a Jiřímu Chadrabovi za roli Pavla, souboru cena za dramaturgický výběr textu a čestné uznání za inscenaci plus pořadatelem udělovaná cena Pojizerské oblasti. Vassa Rádobydivadla Klapý byla doporučena do programu Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou.

Volné sobotní dopoledne bylo věnováno besedě s porotou o praktických problémech amatérského divadla; porota pracovala ve složení Zdeněk Janál (předseda), Jan Hlavatý, Miroslav Král, Petra Richter Kohutová a Jaromír Kejzlar. Rozbory po jednotlivých představeních probíhaly v příjemné a dělné atmosféře. A další dobrá zpráva je, že díky Josefodolským (a také Boleradickým, Němčickým, Miletínským a Štítinským), kteří dokázali zorganizovat krajské přehlídky, letošní Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou může proběhnout, a to za takřka regulérních podmínek…

Pozn. red.: V příloze fotografie K. Stuchlíka z představení Amant, Tchyně na zabití a Vassa.

Autor: Petra Richter Kohutová

Přílohy:

Amant-xxpgn Tchyne-na-zabiti-ceyhm Vassa-f7r6f