"Nespomalují" a milují!!!

SPOMAL – Spolek ochotníků Malenice / režie: Jaroslava Houzimová Mirko Stieber: Bláha a Vrchlická Autor: David Slížek

Spolek ochotníků z Malenic (SPOMAL) si k inscenování vybral text Mirko Striebera „BLÁHA A VRCHLICKÁ“. Považuji to za dramaturgicky velmi šťastné, neboť jde o začínající soubor, který zcela jednoznačně odhadl svoje schopnosti i limity včetně cílové skupiny pro kterou v zásadě hraje.


Velmi dějově úsporný děj této komedie vychází ze základní dramatické situace, kdy při „náhodném“ setkání požádá telefonistka Vrchlická výpravčího Bláhu o to, aby jí udělal dítě. Tato nepůvabná a krátkozraká přímočará žena středního věku cítí, že jí bijí „biologické“ hodiny a není již čas hledat osudovou lásku, nýbrž počít vytoužené dítě vlastně s kýmkoliv, koho ten den potká. Řízením osudu se potencionálním otcem jejího dítěte má tedy stát právě Bláha. Ten nejdříve vzdoruje, ale urputnost Vrchlické a její touha po dítěti Bláhu k aktu přinutí a můžeme tak sledovat nejen reprodukční fázi jejich vztahu, ale i rodící se vzájemný cit, který dojde až oné osudové povahy, na který již Vrchlická rezignovala.

Text i jeho inscenace nepopírá, ale naopak vyrůstá ze základů kvalitního zábavného divadla. Skrze jasné dané a zmotivované situace i jednání postav a to jak slovní i fyzické, procházíme chronologickým vývojem jejich vztahu. Velmi dobře zvládnuté slovní jednání obou herců Jaroslava Lukeše i Elišky Houzimové, jejich schopnost vzájemné souhry i pozitivnímu přístup, radost a energie, kterou jsou navíc beze zbytku schopni předávat divákům, jsou základní devizou této inscenace. Navíc vidíme neambiciózní režii, která nejenže dobře pracuje přes herce v situacích, ale i přes hudební složku inscenace, jejíž funkce je někdy atmosférotvorná a jindy se stává přesným komentářem shrnujícím viděné či avízované.

Přesto, že vidíme jisté limity například v scénografickém řešení v provedení inscenaci, zůstává zde hluboce lidský, pravděpodobný, divadelně stylově čistý a silně uvěřitelný příběh dvou lidí, kterým se plní jejich sen, divák jim to přeje a do značné míry je schopen se s nimi ztotožnit a empaticky projít všemi fázemi i peripetiemi jejich vztahu. A to není málo.

(psáno pro zpravodaj Divadelního Pikniku Volyně)

Autor: Jaromír Hruška