Před čtyřmi sty lety zemřel William Shakespeare

Před čtyřmi sty lety, 23. dubna 1616, zemřel William Shakespeara, anglický básník, dramatik, ale i divadelní podnikatel. Navzdory propasti čtyřek stovek let, které nás dělí od doby, kdy svá díla psal a uváděl v divadle Globe (Zeměkoule), je Shakespeare dnes nejhranějším autorem na světě.
Neustále přitahuje historiky, literární vědce, divadelní tvůrce všech žánrů, režisér, herce, překladatele, choreografy. Provokuje k novým a novým otázkám, k novým a novým adaptacím jeho děl pro divadelní jeviště, na kterém lze vidět opery, balety i muzikály zpracovávající látku z jeho tragédií i komedií. Vzniklo mnoho filmů, hraných i animovaných, televizních seriálů, ale též komiksů. Nadčasovost díla W. Shakespeara umožňuje aktuální výklad vždy a všude.
Ocitne-li se v rukou erudovaného inscenátora, vždy charakterizuje momentální dobu a společnost. A nejen že je možné toto dílo uchopit v kontextu současného světa, Shakespearovy hry k takovému uchopení samy vybízejí. Samy o sobě jsou inspirací ke svému inscenování.
Je až neuvěřitelné, kolik styčných bodů najde vnímavý čtenář při četbě každého sonetu, každé hry, bodů, které se ve slovech vyjadřují k současnému dění. Stále umožňují přenesení témat, postav i motivů do současnosti. A bylo tomu tak vždy v průběhu celých čtyř stovek uplynulých let. Dokonce i to, jak nejrůznější interpretace přijímá doba a společnost, definuje dobu a společnost jako takové.
Najít odpověď na otázku proč je tomu tak se pokoušejí mnozí, u nás se této otázce, osobnosti a dílu W. Shakespeara nejsystematičtěji věnuje profesor anglické literatury na Filozofické fakultě Karlovy university a překladatel Martin Hilský: „Na počátku sedmnáctého století obcházel Duch krále Hamleta elsinorské hradby pouze v Londýně a mluvil anglicky. Dnes tento Duch obchází doslova celý svět a mluví téměř všemi jazyky této planety. Otázka zní: proč? Proč je Shakespeare tak univerzální? Odpověď na tuto jednoduchou otázku vůbec není snadná,“ říká Martin Hilský, jeden z nejvýznamnějších znalců Shakespearova díla, v úvodu své knihy Shakespeare a jeviště svět. „Tak je tomu u Shakespeara vždycky – naše doba, naše vlastní historie, my sami propůjčujeme jeho hrám významy, které v nich Shakespeare sám a jeho současníci vidět nemohli.“

Autor: Ladislav Vrchovský