ŠPÍL- BERG 2017

Autor:

V Brně 6. až 8. dubna 2017 se konal 15.ročník krajského kola celostátních postupových přehlídek Šrámkův Písek, Mladá scéna a Wolkrův Prostějov ŠPÍL- BERG. Celá přehlídka proběhla v prostorách Labyrintu (pracoviště SVČ Lužánky).


Letos se pořadatelé rozhodli o spojení recitační části jednotlivců s částí divadelní, aby byl celkový dojem jednotný a mohli se setkat mladí recitátoři s mladými divadelníky. Setkávat se mohli nejen při jednotlivých výstupech a produkcích, ale též v dopoledních workshopech či při večerním off programu.

čtvrtek 6.4. den první

Po slavnostním zahájení odstartovala přehlídka recitátory II.kategorie, přednášelo celkem 6 recitátorů, slyšeli jsme texty poeticky jímavé J.Préverta, F.Villona či J.Skácela, veselé a texty s velkou dávkou humorného vypravěčství E.Basse, I.Wernische i texty vážné G.Orwella i jiných známých spisovatelů. Po tomto poeticko- vypravěčském okénku následovalo představení souboru ÚSTAF- VOICEBAND- CZ. z Brna s voicebandovým pásmem ERBEN- KVĚTY. Soubor kombinuje klasické Erbenovy balady, které povětšinu známe z čítanek literatury, přesunuje celé pasáže, zkracuje je až na dřeň a tím vším míří k samé podstatě textů a nabízí nám pohled nový, originální. Dalším zjevením nám byl divadelní soubor s názvem DIVADLO V KINĚ s představením AMORDIE- černý jako šmér. Viděli jsme tři baladické příběhy (dle jarmarečních kramářských písní), vyprávěné skrze VYVOLÁVAČE v paravánu s černou „jako šmér“ oponou. Tyto příběhy se odehrávaly přes stylizované jednání v jednotlivých obrazech, vše doplněné zpěvy. Soubor pracuje s komikou místy až nechtěnou. Tak působí i celé představení jaksi naivně a s velkou dávkou nevědomého, bezděčného vyvolávajícího v publiku četný smích. Jarmareční produkce ve svém konci ztrácí dech a já si kladla otázku jak velký díl tu má místo bezděčnost kontra záměr. Celý den ukončila debata o viděném, v režii lektorského sboru (Emílie Zámečníková, Petr Váša a Michal Bumbálek) plynule se přelévající ve volnou zábavu.

pátek 7.4. den druhý

Druhý den přehlídky zahájili opět recitátoři tentokrát z I.kategorie. Úroveň této kategorie byla vyrovnanější a dramaturgicky zajímavější než kategorie II. Vystoupilo 14 recitátorů, kteří předvedli velkou míru vypravěčství, osobitost, silné výpovědi a to např. v textech I.Krause, T.Přidala či N.Gaimana. Ve večerní divadelní části jsme shlédli dvě představení. Tím prvním bylo představení Klárka a 11 babiček od divadelního souboru SKLEROTICI ze ZUŠ Rakovník. Představení vzniklo na základě knihy téhož názvu. Knihu napsala O.Černá a ilustrovala A.Skálová. Sklerotici se poprali s textem po svém, sdělit téma či srozumitelný děj se jim však nepodařilo. Velkým problémem byla scénografie- mladí lidé se stále převlékali za různé postavy, všechny hadříky ležely halabala pohozené na židlích, prostředí tvořil stůl a pár židlí, které přeskupovali v nekonečně dlouhých přestavbách. Dramaturgicko- režijně koncepce byla chatrná, v podstatě ji tvořil pouze sled babiček, u kterých Klárka- hlavní postava bydlela. Většina děje se odvyprávěla a já toužila po něčem opravdu dramatickém. Leč nedostalo se mi toho. Druhé představení divadelního souboru MA- MA- MA- TAYs s autorskou inscenací Bu jako Roptev! mi také nenabídla dramatično leč komično. Soubor představil svou narychlo sestavenou hru plnou trapna, dlouhých vousů, zlaté origami rybky a úkolů padajících z hůry. Přestala jsem hledat logiku a nechala se bavit, stačilo. Po dlouhých diskuzích s lektory jsme se tanečně uvolnili u koncertu kapely OKno sympatických hochů z brněnské JAMU a těšili se na den třetí.

sobota 9.4. den třetí poslední

Třetí den nás čekaly tři představení- první vystoupil divadelní soubor KOTÚČEK z Lelekovic. Mladí amatéři nám zahráli upravenou divadelní hru bratrů Čapků Ze života Hmyzu. Úprava to byla velmi zdařilá a celé představení odehráli se ctí. Vrátila jsem se do let osmdesátých, mezi sousedy, kteří se těší, že mi předvedou co umí. Kdybych sundala sousedské brýle, viděla bych trochu toho patosu, nevkusu i průměrné herecké výkony. Divadlo poPUD nám předvedlo, za tuto přehlídku již druhé, zpracování Erbenovy Kytice- Což jsi se tak zasmušila?. Tentokrát jsme viděli režijně pevně uchopený divadelní tvar. Balady vyprávěné skrze ženské hrdinky mě zaujaly svým čistým scénografickým řešením- čtyři černé paravany byly přesunovány po jevišti, tvořily prostředí pro jednotlivé scény, tančily a sloužily k funkčním stínohrám. Výrazná byla i práce s hudbou a zvuky dostávající se však někdy až na hranici kýče. Nepřehlédnutelné bylo i herectví čtyř žen/hereček, pro mě velmi exponované až patetické. Třetí poslední představení zahráli BERTÍCI ze ZUŠ „Žerotín“ Olomouc a jmenovalo se Nazí. Představení podle I.Procházkové je jednou velkou generační výpovědí. V představení jsou použity projekce, někdy ne zcela funkčním způsobem. Velmi jsem ocenila osobité herectví mladých lidí a touhu sdělovat tak silná témata. Po vášnivé diskuzi se rozdali doporučení na celostátní přehlídky a celé setkání bylo ukončeno. SLÁVA!!!

**Doporučení na Mladou scénu 2017: 1.místo DIVADLO V KINĚ- Amordie- Černý jako šmér 2.místo DS KOTÚČEK- Ze života hmyzu

Doporučení na Wolkrův Prostějov 2017: 1.místo ÚSTAF- VOICEBAND- CZ.- Erben Květy 2.místo divadlo poPUD- Což jsi se tak zasmušila?**

Autor: Monika Jelínková