Šumperku zdar !

Momentka z jedné z venkovních akcí dílen Autor: Karel Tomas

I v roce letošním, koronavirovým temnotám navzdory, se město Šumperk na deset prázdninových dní stalo epicentrem uměleckého vzdělávání, protože se zde v termínu 14.-21. srpna konal již 27. ročník tradiční mezinárodní divadelní dílny Šrámkova Písku, známé rovněž pod zkratkou SMAD.


Setkání mladých amatérských divadelníků nejrůznějšího věku tentokrát přilákalo na tři desítky soustředěných účastníků z České Republiky i Slovenska, kteří si dle svých preferencí vybrali jeden ze tří nabízených seminářů. Součástí desetidenního pracovního vypětí byl rovněž žánrově pestrý doprovodný program, i závěrečné prezentace dílen, jež se opět odehrály za vysokého zájmu veřejnosti, a staly se tak vítaným zpestřením šumperské kulturní nabídky v prázdninové sezoně. Aktuální kronikou vzrušujícího dění v dílenské pěně dní se klasicky stal tištěný Zpravodaj SMAD. Z čeho ale bylo možno volit?

Třída A – POSTDRAMATICKÉ DIVADLO

Dílna vedená absolventem brněnské JAMU, režisérem Adamem Doležalem, si za své ústřední téma vyvolila silnou autorskou tendenci především britské divadelní kultury začátku 21. století, a neformálně tak oslavila uměleckou tvorbu Sarah Kane a Martina Crimpa. Seminaristé se s vervou sobě vlastní, za přispění sugestivní imaginace, nezdolné energie, i nezpochybni­telného režijně-dramaturgického vkladu chopili fragmentů z her Crave, Psychóza 4.48, Mimořádné události a Pokusy o její život. Finálním výstupem byla atraktivní scénická mozaika motivů, přístupů i stylotvorných prvků, jež se pro dosud neznalé stala ideální branou k dalšímu studiu, respektive náklonnosti k danému směru. Úderné, vtahující, emotivní!

Třída H – PANTOMIMA

Vedení letošní pantomimické skupiny se opět chopil jeden ze SMAD doyenů, renomovaný mim, režisér a pedagog na volné noze, Michal Hecht. I když dílna byla součástí kontinuálního projektu Nonverbálno, rozhodně se v ní neztratili ani debutující frekventanti. Coby předloha tvůrčích záměrů rychle se sehravší grupy tentokráte posloužila indiánská legenda o náčelnické dceři Pocahontas. Jeden ze stěžejních pramenů zámořského folkloru se dočkal transformace do dobrodružné grotesky, jejíž étos měl blíže k odkazu starých filmových Mayovek, než k Malickovu meditativnímu eposu Nový svět, a v níž vynikl osobitý šarm performerů, i bryskně probuzené schopnosti beze slov sdělovat širokou škálu emocí, mezilidských vztahů, i poměrně komplikovaných dějů. Zásah!

Třída VK (Veterán Klub) – ON O NÍ, ONA O NĚM

Režisér, umělecký šéf ostravského Divadla loutek, a vedoucí hudebně dramatického oddělení na Janáčkově konzervatoři Václav Klemens se ujal třídy pro divadelníky pokročilé a starší. Další ze šumperských repetentů se tentokrát blýskl tématem takřka archetypálním, jež se svými svěřenci následně přetavil v zábavně-nekorektní jevištní pásmo, z něhož by sice některé útlocitnější duše mohly padnout do pohoršených mdlob, nikoli však milovníci divadelní sebeironie a filigránsky dávkovaného trapna. Věčně aktuální zpráva o nekončícím souboji pohlaví jako hořká divadelní komedie? Forman s Papouškem i Passerem by nejspíš plesali, já se jen potutelně směji. Radost na kost, a pěkná píseň k tomu. Tohle divadlo je i pro starý!

Doprovodný program – pestrost je dalším jménem SMADu!

Kvarteto večerů bylo obohaceno libými vzruchy v podobě vystoupení vítaných hostů, jež se nezřídka rekrutovali z lektorů i seminaristů minulých, stávajících a budoucích. V sobotu 15. 8. s jednou ze svých potulných tlup do Šumperka po delším čase zavítal slovutný šermíř, bojový choreograf, učitel a herec Petr Argo Nůsek, aby rozšafně povykládal o podstatě vlastního řemesla, a neortodoxně tak propagoval dílnu, kterou by měl na šumperském poli otevřít příští rok. Praktické ukázky a tuna charismatu k tomu. Biče mlaskaly a divačky pištěly blahem! Pondělí bylo zasvěceno nášupu hned dvojitému, kdy první polovinu večera ozdobilo intimní poetické sólo Hany Voříškové Přesýpání, čerstvě oceněné vavříny ze Šrámkova Písku i Jiráskova Hronova, a druhou pak pantomimické etudy Vojtěcha Svobody z dua Kozel ve fraku. Krása krás! Středa patřila básnické a hudební autorské tvorbě Milana Šťastného, jenž se hrdě hlásí k dědictví zlatých generací domácího folku a nejednu novou fanynku ze židle svými živelnými songy svedl, a letošní kolekci pak v pátek završila svébytná divadelní adaptace Bulgakovovy Diaboliády v podání nitranského souboru DRIM pod vedením Marici Šiškové. A dobře bylo!

Šumperk na prahu poslední čtvrtiny prázdnin se i v letošním roce stal mikrokosmem společných debat, divokých erupcí vášní i demonstrací lásky k umění i dalším krásám světa, jenž se sice neustále mění, nikdy však nepřestává fascinovat. Poděkování patří všem zúčastněným, organizátorům, divadlu Šumperk, i internátu místní Zdravotní školy. Na shledanou za rok!

Jistěže s láskou

Autor: Petr KlariN Klár