Třešťské divadelní jaro 2018

Z představení Ať žijou Hoštice! Autor: archiv přehlídky

Letošní oblastní postupová přehlídka neprofesionálních činoherních a hudebních divadel Třešťské divadelní jaro 2018 proběhla ve dnech 16. až 24. března v Třešti. Přihlášeno k soutěži o postup na národní přehlídky bylo celkem šestnáct inscenací.


Bylo to sedm komedií, dvě se pro nemoc účinkujících neodehrály. V programu byl dále jeden kabaret, jedna tragikomedie, jedna klasická činohra, a podle programu k inscenaci také drama, které žánrově sami inscenátoři nazvali psychotrillerem. Naplněn byl i limit pro právo poroty nominovat ty nejlepší jak na národní přehlídku Divadelní Piknik Volyně, tak na přehlídku venkovských divadelních souborů Krakonošův divadelní podzim.

Přehlídku zahájilo Divadlo Kapota Tábor s komedií Kateřiny Pokorné Dobré ráno, rodino. Hra o krizi středního věku vypráví především o strastech žen, mužským problémům se tu mnoho prostoru nevěnuje. Textu by slušel hlubší ponor do problematiky zcela jistě vážného fenoménu v životě člověka. Předností bylo komediální uchopení vážného tématu.

Také v pořadí druhá soutěžní inscenace vycházela z textu Kateřiny Pokorné v jevištním provedení souboru Voživot Mladá Vožice. K. Pokorná navíc jak první tak druhý divadelní soubor vede a v obou naplňuje funkci režisérky. V konkrétním případě tu šlo o kabaret s názvem Jak se nezbláznit. Opět se hrálo o vztazích mezi muži a ženami (toto téma můžeme bez nadsázky nazvat leitmotivem letošního ročníku TDJ), opět nechyběl humor, místy velmi originální. Velké uznání zasluhují písňové texty z pera autorky hry.

Třetím soutěžním představením byla inscenace hry Miro Gavrana Ženy v ringu aneb Vše o ženách v provedení Divadla Stodola Jiříkovice. Tragikomedie v režii Ondřeje Buchty zahraná třemi herečkami v netradičním prostoru uprostřed mezi kolem dokola sedících diváků opět tématicky čerpala ze života žen, ať už matek a jejich dcer v pokročilejším věku, nebo dívenek z mateřské školky. Vysoce nadprůměrné herecké výkony a vysoká kvalita ostatních složek inscenace přinesla jeden z nejsilnějších zážitků celé přehlídky.

Pohádku Jak rozesmát princeznu aneb Ztřeštěná pohádka s písničkami autora Miroslava Plešáka odehrál DS Jana Lišky-Třeštidla z Třeště. Šťastný výběr předlohy umožnil místy i dětským představitelům autentický dětský herecký projev. Dohromady s úrovní výchozí textové předlohy to přineslo mnohem vyšší kvalitu, než jsme u tohoto souboru vídali v minulosti.

Dramatizace prozaického díla Pavla Kohouta Nápady svaté Kláry, kterou pro soubor DUHA Polná připravili Jitka Smejkalová a Petr Vaněk (také režisér inscenace) obsahovala vedle činoherních silně stylizovaných scén i muzikálové prvky v podobě tance a scénických písní. Příběh dívky Kláry z šedesátých let minulého století připomněl dějinné okamžiky z historie Československa, ke kterým došlo v roce 1968. Velkou hodnotou představení byl vedle režijních a scénografických nápadů doslova gejzír energie a spontaneity, který z jeviště prýštil do hlediště.

Ochotnický soubor Forbína z Jistebnice reprezentovala dvojice herců – mužů, kteří odehráli představení vycházející z filozofického textu francouzského dramatika belgického původu Erica Emanuela Schmitta Enigmatické variace. Komplikovaná dramatická předloha kladla velmi vysoké nároky na herecké a režijní mistrovství, bez kterého tuto hru nelze s úspěchem odehrát. Naplnění tohoto požadavku však bylo nad síly obou protagonistů.

Pohádka O kováři Matějovi byla druhým představením místního souboru DS Jana Lišky – tentokrát části souboru nazývající se Lišáci. Na rozdíl od pohádky Jak rozesmát princeznu však vedoucí souboru Anna Fencíková opět sáhla po velmi problematické předloze. Pohádka z pera Stanislava Tomka O kováři Matějovi neumožňuje, navíc při tradičním způsobu inscenování charakteristickém pro DS Jana Lišky, kvalitativně vyšší jevištní tvar určený dětským divákům.

Trampský muzikál Balada pro banditu autorů Milana Uhdeho a Miloše Štědroně v provedení GOB a SOŠ Telč přivedl do divadelního sálu Domu kultury Třešť slavné melodie písní známých z původní divadelní a následně filmové verze proslaveného titulu. I když šlo spíše o studentské divadlo, než o opravdový jevištní muzikál s patřičnými hereckými, tanečními a pěveckými výkony, rozhodně nelze říci, že by toto představení neuspokojilo diváky.

Třeštíci ze Základní školy Třešť zahráli pohádku Popelka. I když v provedení nebyla naplněna míra dětské hravosti tak, jak tomu bylo při loňské účasti tohoto souboru, převážně dětské publikum v sále mohlo fandit Popelce v nerovném souboji s macechou a nevlastními sestrami tak, jak se u této pohádky sluší a patří. I zde byly některé velmi vydařené herecké výkony.

Katalánský dramatik Jordi Galcerán napsal hru Grönholmova metoda. Ta byla dokonce zfilmována. Jevištní provedení tohoto titulu se pohybují v různých žánrech od tragikomedie přes hořkou komedii až k situační komedii. Divadelní spolek Jiří Poděbrady tuto hru odehrál v žánru psychotrilleru, a bylo z toho představení, které vyprovokovalo nejkontroverznější debatu mezi souborem, publikem a odbornou porotou. Představení patřilo také k tomu nejlepšímu, co jsme letos na TDJ viděli.

Mimořádným zážitkem bylo setkání se souborem Dětský divadelní spolek Žirovnice. Ten přivezl pohádku Boženy Fixové Drak pro princeznu. Už jen připomenutí díla této autorky je velice záslužná věc. Mírný posun autorky k žánru tzv. „pohádky naruby“ umožnil dětským hercům naplno otevřít stavidla dětské fantazie a kreativity. Toto představení bylo téměř metodickou ukázkou způsobu, jakým se má z pozice dospělých vedoucích a pedagogů s dětmi na jevišti pracovat.

Komedie Jeana-Claude Islerta Jo, není to jednoduché v souladu se svým názvem ukázala, jak složité je zahrát francouzkou částečně situační, částečně konverzační frašku. Tento žánr vyžaduje znalost divadelního řemesla a poučený přístup k předloze. Už text sám však nevykazuje příliš vysokou kvalitu, a tak šlo ve výsledku o jedno z nejslabších představení přehlídky.

Pohádka O šíleně statečném Ivánkovi v provedení Volyňského divadelního souboru VODVAS napsaná Petrem Kracíkem byla ukázkou toho, jak lze na jevišti pracovat s výtvarnými prvky, s hudbou a s netradičním herectvím. Výsledek byl mimořádně osvěžující. Šlo o příklad, jak lze v žánru Dospělí dětem obdarovat publikum.

Posledním soutěžním představením přehlídky byla inscenace hry Jeana Della a Géralda Sibleyrase Ať žijou Hoštice v podání volyňského souboru Vodvas. A byl to skutečný vrchol letošního ročníku TDJ. Velmi vtipná satira zaměřená na systém evropských dotací a jejich zneužívání přešla posléze k diagnóze dnešního stavu světa. Vynikající herecké výkony, důmyslná režie a originální scénografie potrdila již známý fakt: neprofesionální divadelníci se svými vrcholnými výkony vyrovnají nejlepším profesionálům.

Odborná porota pracující ve složení Alena Veliká, Jiří Štefanides a Ladislav Vrchovský nominovala k postupu do národní přehlídku venkovských divadelních souborů Krakonošův divadelní podzim Vysoké n. Jizerou inscenaci Ženy v ringu aneb Vše o ženách v provedení Divadelního spolku Stodola Jiříkovice. Na národní přehlídku Divadelní Piknik Volyně byla nominována inscenace hry Ať žijou Hoštice v provedení souboru VODVAS Volyně. Pohádka O šíleně statečném Ivánkovi v provedení souboru VODVAS Volyně byla doporučena k postupu na národní přehlídku Popelka Rakovník.

(pozn. red. – v příloze naleznete fotografie tří nejúspěšnějších inscenací – Ženy v ringu (2), Ať žijou Hoštice (3) a O šíleně statečném Ivánkovi (3).)

Autor: Ladislav Vrchovský

Přílohy:

17.3.-Zeny-v-ringu-3--kcik8 17.3.-Zeny-v-ringu-lagfn 23.3.-At-zijou-Hostice-3--llcb4 23.3.-At-zijou-Hostice-4--uvipu
23.3.-At-zijou-Hostice-t0vse 23.3.-O-silene-statecnem-Ivankovi-2--v6ron 23.3.-O-silene-statecnem-Ivankovi-3--4q5f2 23.3.-O-silene-statecnem-Ivankovi-zie0n