48. festival pražských a středočeských amatérských loutkářův roce 2026

Kobyliská přehlídka s dlouholetou tradicí a zažitým programovým schématem (letos se konala ve dnech 7.- 8.3.2026) přinesla pokud jde o její účastníky dvě novinky: byl to LS Před branou z Rakovníka a LS Jitřenka ze Žatce. Soutěžního klání se zúčastnilo celkem 6 souborů, včetně hostitelské Jiskry, která také přehlídku zahajovala.

LS Jiskra, Praha uvedl svou starší (premiéra v roce 1997) a lety divácky prověřenou inscenaci Vodníkova Hanička z pera tehdejšího principála Jiskry Petra Slunečka. Samotný text s mixem pohádkových motivů, včetně Erbenovy Kytice, byl obohacen o postavy dětí (titulní postava Hanička,) a Kašpárka a „nakypřen“ v době svého vzniku oblíbenými písničkovými vstupy. Sympatické na obnovené inscenaci bylo zapojení nejmladších členů a nadějí souboru (Tomáš Grusa, Markéta Galašová, Patrik Udič, Andrea Skočová..), kteří měli podíl i na oceněném „vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše ve zmíněné inscenaci“.

Dvoudílná inscenace LS Před branou z Rakovníka spojila svými prostředky (hraje se s papírovými krabicemi několika rozměrů) dvě drobné episody nazvané Pohádka z krabice a O Kašpárkovi. Právě ono spojení nechvalně známým „dvorečkem“ narušilo jinak plynulý rytmus dvou etud s pohádkovými motivy a pěkný základní nápad odehrát vše prostřednictvím krabic (posléze pomalovanými a specifikujícími hereckou dohrou jednotlivé postavy i prostředí). První pohádka pracuje s princezniným handicapem způsobeným kletbou žárlivé čarodějnice a s aktivací dětského publika, které pomocí logopedických cvičení princezně pomůže, druhá pohádka zaznamenává proces královy cesty od  líného a „nemocného“ tlouštíka po prací proměněného vladaře. Dramaturgické nedostatečnosti se projevily jak v úvodu obou drobniček, tak zejména ve zkratkovitém králově příběhu. Soubor neměl tentokráte příliš štěstí ani ve spolupráci s dětským publikem, na které je řada momentů obou pohádek v jejich inscenaci založena. Nicméně snaha o modernější prostředky v interpretaci i výtvarném provedení vynesla dvojici interpretek Kateřině Fučíkové a Kateřině Čermákové ocenění  za pěknou jevištní spolupráci v inscenaci Krabicová pohádka.

Potěšením sobotního odpoledne byla třetí přehlídková inscenace –  kdysi loutkářskými soubory oblíbené hříčky autora Milana Pavlíka – Tři sněhuláci v dramaturgickém dotvoření a provedení LS Jitřenka Žatec. Krátký text, či spíše rozehranou situaci spolužití tří sněhuláků soubor rozšířil o předehru dětí, které se na vytvoření dvou sněhuláků podílejí a vztahu mezi  těmito dětmi  a tatínkem dbajícím na jejich práci, pečlivost a hlavně pořádek a klid v okolí jejich domu. Ústředním momentem inscenace je zápolení sněhuláků o mocenské postavení v dané lokalitě a nárok na jeho prvenství. Jejich proměnlivé šance v trojzápase rozhodne péče o zatoulaného pejska, kterému nakonec společně najdou jeho ztracený domov. Zimní atmosféru  doplní působivý tanec všech tří sněhuláků v samotném závěru a jejich konstatování o tom, že to“ byl hezky prožitý den“. Inscenace svým komorním rozměrem bývá většinou  spojována s jinou Pavlíkovou hříčkou, v tomto případě ji loutkáři ze Žatce hrají jako příležitostné samostatné představení v období Vánoc. Porota ocenila dobrou práci s javajkami (všichni tři sněhuláci)  a  předání  publiku klidné až nostalgické zimní atmosféry.

Ve druhém dnu přehlídky se představily tři loutkářské soubory., které jsou pravidelnými účastníky tohoto jarního kobyliského setkání.

Jako první to byl LS Javajka z Neratovic  s oblíbenou pohádkovou komedií Ladislava Dvorského Poklad Baby Mračenice, která se často objevuje na loutkovém divadle. Soubor zvolil v souladu se svou loutkářskou praxí pro svou interpretaci znovu javajky. Na problémech inscenace, která trpěla nepřesností ve vodění figur, v celkovém aranžmá (často divácky nesrozumitelná byla řada aranžmá do kraje hracího paravánu), problém byl i v hereckých výstupech s loutkou (obzvlášť honička Mračenice a prince Jiříka ) se podepsal především prostor, který byl pro soubor hlavní překážkou. Chyběla zde vodící vana (bylo třeba řadu akcí umístit před paraván), stísněnost vlastního hracího prostoru atd… Nadbytečná a již několikrát na přehlídce i u jiných souborů kritizovaná byla ne zcela zvládnutá interakce s dětským publikem, se kterou inscenace  loutkářů z Neratovice na řadě míst počítala. Soubor, který každoročně poměřuje své síly v kobyliské konkurenci byl ale k nejrůznějším připomínkám vstřícný a porota ocenila jeho hledání námětů, textů i další práce právě s dnes málo využívanými javajkami.

Také LS Jitřenka z Mladé Boleslavi nebyla na přehlídce v Kobylisích nováčkem. Soubor přiváží do Prahy práci černodivadelního souboru, který pracuje touto technikou už řadu let a snaží se jí vtisknout modernější pojetí i využití. Soubor, který čítá sympaticky převahu mladých interpretů tentokráte  sehrál příběh malého kluka/strašpytla, který se  během své pohádkové noční pouti s průvodkyní Královnou noci během řady setkání s různými strašidly snaží své strachy překonat. Zdánlivě  „výchovná“ pohádka má řadu pěkných poetických míst a čitelný záměr. Vlastní inscenace ale trpěla přece jen nepřesnostmi ve vedení loutek (jde opravdu o náročnou souhru 2-3 loutkoherců) a neproporčním rytmem. Sympatickým poselstvím pro dětské publikum byl jevištně srozumitelný názorný příklad toho, že mezi strašidly se najdou i bázlivci a další charakterové rysy, které dětské publikum zná ze svých vlastních zážitků. Porota ocenila pěknou kolektivní souhru interpretů v rolích výrů.

Tvůrčí omlazení  pražského souboru  LD Říše loutek rozhodně prospívá. Na hledání nových technik, témat, i prací s novým jevištním prostorem, které jsou dohromady dány delší pauzou v působení souboru mimo jeho vlastní scénu a její zázemí přináší zajímavé výsledky. Tradiční práce souboru s marionetou je díky všem těmto faktům už poněkolikáté v ostřejší konkurenci práce se spodovými loutkami. Tentokráte v něžné rakvičkárně šlo o spodové loutky typu muppet. Autor a režisér textu Kominická pohádka  Martin Trecha (kdo hádá na jeho spojení s Divadlem S+H hádá dobře)  přineslo malou komedii týkající se sousedských vztahů. Jde o příběh Kominíka (a jeho personifikovaného nástroje Štetky), který se pečlivým vykonáváním své práce dostává do konfliktu se starou paní – starousedlicí v domečku, kde tráví stereotypní a poklidný život se svou Kočkou. Vzájemné požadavky obou na klid způsobí řadu drobných neporozumění a schválností, která vrcholí pořádnou bitkou  v jemnějším „rakvičlkárenském stylu“. K problémům dochází i mezi černou Štětkoiu i bílou Kočkou – až se parta ptáčků, která vše se zájmem sleduje, nepřestává divit. Konec je ale smírný a naznačující možný začátek lepšího vztahu mezi oběma protagonisty Kominíkem a Babičkou. Výtky poroty se týkaly opět „dvorečkovského“ začátku (Ach, ten „dvoreček“,nechce a nechce opustit naše nejen loutková jeviště. Co s tím?). Loutkářsky zkušený Jakub Hojka odvádí v postavě Kočky pěknou miniaturní  hereckou práci, sekundují mu i další interpreti figur Kominické pohádky, kteří spolu s ním spoluvytvářejí vděčné komediální partnerství. Inscenace je evidentně směřována k dětskému publiku a bohatému využití pro interiérovou i exteriérovou produkci .

Doporučení inscenace Kominická pohádka do širšího výběru programu Loutkářské Chrudimi 2026 vychází především  z ocenění  programového hledání dalších možností tradičního souboru a  je zároveň  možností jejího využití v doprovodném programu na této  naší nejstarší a nejprestižnější loutkářské přehlídce.

Porota  (nikoli Lektorský sbor jak zdůrazňovali pořadatelé !) pracovala ve složení:
Aleš Pop, předseda poroty.  Michal Drtina, Nina Malíková a Květa Plachetková

Ocenění festivalu

Divadlo Karla Hackera, Klapkova 26, Praha 8
7. – 8. března 2026

Čestné uznání
za komediální partnerství v rakvičkárně Kominická pohádka Majdě Galambicové, Evě Šulcové, Gabriele Rejkové a Jakubu Hojkovi

Čestné uznání
souboru LD Jiskra za vytvoření působivé iluze ve scéně vodníkovy říše v inscenaci Vodníkova Hanička

Čestné uznání
za partnerskou jevištní spolupráci Katce Fučíkové a Katce Čermákové v inscenaci Krabicová pohádka LS Před Branou Rakovník

Čestné uznání 
LS Jitřenka Žatec za animaci sněhuláků v inscenaci Tři sněhuláci

Čestné uznání
Janu Kadrmanovi za hlasové ztvárnění postavy Tomáška v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa LS Jitřenka – DDM Mladá Boleslav

Čestné uznání 
za kolektivní souhru v rolích výrů Patriku Hulovi, Marku Egermajerovi, Zuzaně Růžičkové a Radku Šimonovi v inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa

Hlavní cena

Cena za 1. místo pro soubor Říše loutek s doporučením do širšího výběru na festival Loutkářská Chrudim 2026 s inscenací Kominická pohádka

Další ceny

Cena Karla Hackera členkám LS Před Branou Rakovník za sympatický vstup do loutkářského světa s inscenacemi Krabicová pohádka a O kašpárkovi

Tuto cenu uděluje MČ Praha 8 a Společnost přátel LD Jiskra