Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Dačické kejklování 2022

Divadlo SUD Suchdol: Opravdové kouzlo Autor: Vojtěch Lojka

Dačického kejklování 2022, krajské postupové přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla Jihočeského kraje s výběrem pro celostátní přehlídku Divadelní piknik Volyně 2022, se zúčastnilo celkem devět divadelních souborů. V soutěžních inscenacích pak publikum mohlo vidět šest komedií, pohádkový příběh pro diváky od 10 let výše, historické drama a realizaci sociálního programu na divadelním jevišti.


Ta poslední zmínka z přehledu uvedených žánrů patří k prvnímu soutěžnímu představení, které pod názvem Květinová harpyje odehrál DS Rozkoš. Ochotnický divadelní soubor Rozkoš funguje v rámci nestátní neziskové organizace R-R (Rozkoš bez rizika), založené v roce 1992. Jejím posláním je zlepšovat postavení sexuálních pracovnic-pracovníků, předcházet rizikům spojeným s prací v sex-byznysu a snižovat je. Preventivním působením přispívá tato organizace k ochraně veřejného zdraví v ČR. V divadelním souboru Rozkoš, který uvnitř organizace působí, jde vlasntě o součást terapie a nácviků pracovních dovedností pro klientky a klienty. Role, které neobsadí klienti R-R hrají v inscenacích příznivci, zaměstnankyně a osoby z dalším marginalizovaných skupin, jako například lidé bez domova a další. Principálka divadelního souboru, PhDr. Hana Malinová vysvětluje: „Cílem divadelních aktivit R-R je dostat nahoru – na pódium – ty, co se cítí být dole, na dně nebo skoro na dně.“ Na inscenaci Květinová harpyje nebylo možné nahlížet kritickým okem zvažujícím estetické kvality a interpretační dovednosti účinkujících hereček a herců. Byť někteří z nich byli obdařeni jistou mírou talentu a předpokladů pro jevištní existenci a při soustavné systematické divadelní práci by jistě jejich interpretační kvality rostly, jevištní tvar nabídnutý publiku soutěžní přehlídky nenaplnil ani ta nejnižší kvalitativní kritéria. Vše nakonec trefně komentovala jedna z členek souboru slovy: „My se to vlastně nikdy nemůžeme naučit, protože to pokaždé hrajeme jinak.“

DS SUD Suchdol nad Lužnicí vystoupil s inscenací hry Víta a Lenky Chaloupkových Opravdové kouzlo v režii Lenky Chaloupkové. V pohádkovém příběhu volně inspirovaném životem a tvorbou Hanse Christiana Andersena, který se odehrává na rozhraní mezi realitou a fikcí, nabídli inscenátoři divákům skutečnou hru divadelních kouzel skrze světla a stíny, projekci, stínohru, i „oživlou“ iluzi. Promyšlená režijně scénografická koncepce, ve které se pracuje s proměnami prostoru, výtvarnými symboly v černobílém snovém světě vytvořila tajemnou a působivou atmosféru. Dění v hracím prostoru doprovázela živá hudba v provedení kapely Cvrčci. Čtyři herečtí protagonisté ztělesnili postavy kouzelníka Mistra Hanse (David Dvořák), jeho spolupracovníka Kristiána (Vít Chaloupka) a asistentku Sophii (Lenka Mráčková), čtvrtou rolí (převážně taneční) je Lara, ztělesnění kouzelníkem vyvolávané a oživlé iluze (Alena Pilná). Mistra Hanse lze vnímat jako alter ego samotného Andersena, a stejně tak i Kristiána, a pak už je jen krůček k uvědomění si toho, že před očima diváků probíhá svár odehrávající se v duši spisovatele. Nicméně vztahy mezi jevištními postavami dovolují i vnímání milostného příběhu, souboje s necitelným manipulátorem a vítězství nad jeho zlou vůlí. Vnímavý divák mohl odcházet s ujištěním, že jen skrze odvahu čelit protivenstvím a myslet přitom nejen na sebe, ale i na druhé, lze dojít k naplnění vlastního životního snu. Samotné představení bylo diváky přijato s porozuměním a velkým obdivem.

DS Vltavan z Týna nad Vltavou přijel do Dačic s inscenací Saturnin. Jevištní adaptace proslaveného humoristického díla Zdeňka Jirotky se s úspěchem chopil člen souboru Daniel Hnát. Nevynechal přitom žádnou z důležitých postav i situací obsažených v literární předloze, oproti proslavené divadelní verzi Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky přidal další humorné události a dopsal i vlastní dialogy. Hlavní postavy pana Jiřího staršího (Daniel Hnát), Saturnina (Jaroslav Mrzena), Dědečka (Luděk Švehla) sehráli tito představitelé s velkou grácií, sympatickým nasazením a viditelným ztotožněním herců s tématem i obsahem jejich postav, a vysloužilo si dlouhý potlesk diváků.

Divadelní soubor Prácheňská scéna Písek nastudoval inscenaci hry Jana Zindulky Dveře. Děj hry probíhá v očistci, autorem konkretizovaným do jakési čekárny, ve které postavy na cestě do nebe musejí zanechat všechno, co si sebou ze světa živých přinesly a co by jim nedovolilo projít dveřmi do ráje. Celkem slaboduchý a povrchní text nenabízí kromě jediné větší herecké příležitosti. Té však vrcholnou mírou využila představitelka postavy Bezdomovkyně Zdena Chytrá.

Ženský divadelní spolek ŽAS Homole přijel s inscenací Dokud se tančí, jejíž předlohu vytvořila autorka a režisérka v jedné osobě Stanislava Kočvarová. S oduševnělým vkusným humorem a velkým vtipem popsané situace ze života žen středního a staršího věku byly celým hereckým kolektivem odehrány s obrovskou dávkou energie. Motto hry, podle kterého nejdůležitějším v lidském životě je navzdory věku zůstat stále mladý, viditelně naplňují představitelky všech rolí nejen na jevišti, ale i ve vlastním životě. Publikum bylo celým představením doslova nadšeno.

Hra Kazimíra Lupince Upokojenkyně, napsaná autorem pro divadelní spolek VAD Kladno, si našla cestu nejen na řadu ochotnických jevišť, ale i na profesionální divadelní scény. Není divu. Příběh o starších ženách čekajících se ztrátou paměti na nemocničním lůžku na smrt nejen dojímá, ale hlavně díky humorné nadsázce autorem vepsané do textu velice baví diváky téměř všeho věku si takový úspěch zaslouží. Tentokrát šlo o inscenaci souboru DS Čelakovský Strakonice. Strakoničtí ochotníci přistoupili k realizaci předlohy po svém, a poněkud upravili závěr hry. Jejich úprava je sice zcela legitimní, nicméně přece jen poněkud ochuzuje možnost výpovědi i vznik katarze. V celkem vydařeném představení se mezi jednotlivými představiteli výrazněji prosadily Marie Hájková v roli zdravotní sestry Marcelky a Kristina Kubíčková v roli Anny Vrbičkové.

Hru Jamese Goldmana Lev v zimě se rozhodl nastudovat a zúčastnit se s ní soutěže soubor Divadla Stodola Jiříkovice. Publikum Dačického kejklování tak dostalo příležitost vidět skutečnou velkou činohru, historické drama v dobové výpravě a s vynikajícím hereckým výkonem herečky v hlavní roli královny Eleonory (Ivona Šťastná). Úspěšně se svého úkolu zhostili i Jan Říha v roli krále Jindřicha, Dagmar Fajtová podepsaná pod kostýmy, a Ondřej Buchta odpovědný za scénografii.

Celou přehlídku probíhající ve třech dnech zakončila dvě soutěžní představení. Prvním z nich byla inscenace hry Jana Paulů Tři kostky cukru v provedení Scény mladých DS Čelakovský Strakonice, pravidelného účastníka dačické soutěžní přehlídky z posledních několika let. Až nepochopitelný výběr předlohy na první pohled zcela bezduché, plné banalit a nesmyslů potvrdil již několik let trvající trend velmi neinformovaných výběrů předloh, na který je Václav Slanař, vedoucí souboru a režisér v jedné osobě, opakovaně odbornou porotou upozorňován. A jelikož je výběr předlohy základem i toho nejmenšího úspěchu, v případě Tří kostek cukru bylo možné ocenit jen jediný herecký výkon (Ivana Přibová ve dvojroli dvojčat Marcely a Adriany). Představitelé dalších rolí, byť šikovní herci, bohužel už neměli díky absolutně prázdnému textu žádnou možnost něco smysluplného zahrát. Opět se potvrdilo rčení Z ničeho vznikne většinou jen další nic, známé i v drsné podobě Z ho_na bič neupleteš.

Závěrečným představením bylo nastudování hry Jaromíra Břehového Rejžák z Prahy v podání souboru BDS Lužnice Bechyně v režii Karla Vontroby. Předlohu vděčnou zejména pro realizaci neprofesionálního divadla, neboť zobrazuje průběh nastudování inscenace v režii samozvaného úspěšného divadelního režiséra, přijíždějícího k venkovskému souboru z Prahy, nastudovali bechyňští ochotníci se snahou vyburcovat všechny neprofesionální divadelníky ke vzpouře v okamžiku, kdy po nich někdo chce v rámci jejich divadelní práce nesmysly. Cíle, který si vytkl i autor sám ve svém textu, se jim z velké části podařilo dosáhnout, a to i navzdory závěru inscenace, který přece jen nevyznívá jednoznačně.

Letošní Dačické kejklování bylo stejně jako v řadě několika minulých ročníků obdařeno výbornou prací organizátorů. Účastníci z řad souborů v Dačicích tradičně využili možnosti zůstat a zhlédnout práci svých kolegů. Na rozborových seminářích se pak o ní pobavili s odbornou porotou, využili možnosti rozvíjet své znalosti o divadelní práci, seznámili se s uměním svých kolegů, a získali mnohou inspiraci do budoucna. Kéž by takových postupových divadelních přehlídek bylo v České republice více. Odborná porota Dačického kejklování 2022, pracující ve složení Zdeněk Janál, Pavlína Schejbalová, Milan Schejbal a Ladislav Vrchovský, vydala následující verdikt:

Čestná uznání získali:

DS Rozkoš za smysluplné realizování sociálního programu na jevišti v inscenaci Květinová harpyje.

Vladana Augsten za roli Hostinské Anny v inscenaci Květinová harpyje DS Rozkoš.

Lenka Chaloupková za režii inscenace Opravdové kouzlo DS SUD Suchdol nad Lužnicí.

Kolektiv DS SUD Suchdol nad Lužnicí za herectví v inscenaci Opravdové kouzlo.

Jaroslav Mrzena za roli Saturnina v inscenaci Saturnin DS Vltavan Týn nad Vltavou.

Daniel Hnát za roli Jiřího staršího/Vypravěče v inscenaci Saturnin DS Vltavan Týn nad Vltavou.

Daniel Hnát za jevištní adaptaci literární předlohy Saturnin pro inscenaci DS Vltavan Týn nad Vltavou.

Patricie Sýkorová za role Komorné Marie, Sestřičky a další v inscenaci Saturnin DS Vltavan Týn nad Vltavou.

DS Vltavan Týn nad Vltavou za inscenaci Saturnin.

Zdena Chytrá za roli Bezdomovkyně v inscenaci Dveře DS Prácheňská scéna v Písku.

Helena Zimmerová za roli Marie Ptáčkové v inscenaci Upokojenkyně DS Čelakovský Strakonice.

Marie Hájková za roli Marcelky – zdravotní sestry v inscenaci Upokojenkyně DS Čelakovský Strakonice.

Jan Říha za roli Jindřicha v inscenaci Lev v zimě Divadla Stodola Jiříkovice.

Dagmar Fajtová a Ondřej Buchta za výpravu k inscenaci Lev v zimě Divadla Stodola Jiříkovice.

Ivana Přibová za dvojroli Marcely a Adriany v inscenaci Tři kostky cukru DS Scéna mladých při DS Čelakovský Strakonice.

Péťa Šulcová za roli Inky v Rejžák z Prahy BDS Lužnice o.s. Bechyně.

Petr Šulc za roli Otomara v inscenaci Rejžák z Prahy BDS Lužnice o.s. Bechyně.

Ceny

Lenka a Vít Chaloupkovi za scénář k inscenaci Opravdové kouzlo DS SUD Suchdol nad Lužnicí.

Kolektiv DS SUD Suchdol nad Lužnicí za výtvarné řešení inscenace Opravdové kouzlo.

DS SUD Suchdol nad Lužnicí za inscenaci Opravdové kouzlo

Luděk Švehla za roli Dědečka v inscenaci Saturnin DS Vltavan Týn nad Vltavou.

Soubor ŽAS Homole za herectví v inscenaci Dokud se tančí.

ŽAS Homole za inscenaci Dokud se tančí

Kristina Kubíčková za roli Anny Vrbičkové v inscenaci Upokojenkyně DS Čelakovský Strakonice.

Ivona Šťastná za roli Eleonory v inscenaci Lev v zimě Divadla Stodola Jiříkovice.

Jaroslav Mrzena za roli Rejžáka v inscenaci Rejžák z Prahy BDS Lužnice o.s. Bechyně.

Doporučení k postupu do programu Divadelního pikniku Volyně 2022

Saturnin DS Vltavan Týn nad Vltavou

Dokud se tančí ŽAS Homole

Nominace k postupu do programu Divadelního pikniku Volyně 2022

Opravdové kouzlo DS SUD Suchdol nad Lužnicí

V příloze fotografie V. Lojky z představení: Dokud se tančí, Dveře, Květinová harpyje, Lev v zimě, Opravdové kouzlo, Rejžák z Prahy, Saturnin, Tři kostky cukru a Upokojenkyně.

Autor: Ladislav Vrchovský

Přílohy:

Dokud-se-tanci-Dac-0qnkv Dvere-Dac-qhjj7 Kvetinova-harpyje-Dac-iq0dc Lev-v-zime-DAC-ltct2
Opravdove-kouzlo-2-Dac-jvl8s Rejzak-Dac-0n5nm Saturnin-Dac-8zh8c Tri-kostky-Dac-f2lxa
Upokojenkyne-Dac-k9398