Divadlo Říše loutek pod křídly Městské knihovny Praha
Hodnotný dar dostal spolek Divadlo Říše loutek na slavnostním setkání při příležitosti připomenutí 101 let od počátků jeho činnosti, které se uskutečnilo v sobotu 23. října 2021 v rezidenci primátora a pod záštitou primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba. Ředitel Městské knihovny Praha zde veřejně potvrdil, že se se spolkem, který provozuje stoletou divadelní činnost, dohodl na formě spolupráce v prostoru Říše loutek.
Slavnostního setkání při příležitost 101 let existence Říše loutek se zúčastnili současní i bývalí členové souboru i mnoho příznivců souboru, kteří zaplnili nádherné prostory rezidence primátora hlavního města Prahy. Událost moderovala Hana Zezulová a postupně přivítala několik řečníků, kteří ve svých projevech poděkovali za dlouholetou činnost spolku.
Divadlo Říše loutek (současný název spolku)
Dne 26. 9. 1920 (do 1928 – poté Říše loutek) zahájilo činnost
*Divadélko V říši loutek v Bubenči, hrálo v bývalé školní kapli
měšťanské školy (přednášková síň) ve Sládkově ulici pod vedením
sochaře Vojty Suchardy (autor loutek) a malířky Anny Suchardové-Brichové
(autorka výpravy a kostýmů).
V osobě Vojtěcha Suchardy (1884–1968), jedné z nejvýznamnějších
osobností českého loutkářství mezi válkami (vytvořil asi 350 loutek pro
137 inscenací Říše loutek), patrná vazba na lidové loutkáře, otec
i děd pro ně řezbovali v Nové Pace marionety.
A. Suchardová-Brichová (1883–1944) přinesla na loutkové jeviště
výtvarnou stylizaci poučenou usilováním moderny.
Díky jejich spolupráci a vzájemnému ovlivňování loutková scéna na sebe
okamžitě upozornila výtvarnou kulturou a snahou po výtvarné zkratce.
Zahájili pohádkou Dlouhý, Široký a Bystrozraký, i nadále hry českých
autorů Baldessari-Plumlovské, Stoklasy, Kocourka, Průchy, Ptáčka, Maška,
Čecha atd. 1925 v úpravě a režii V. Zákrejse Shakespearův Večer
tříkrálový, výprava V. a A. Suchardovi, nejvýznamnější inscenace tohoto
období. Od 1925 se v Městské knihovně (vchod z Žatecké ul.) budoval
i div. sál, který se stal domovským místem Říše loutek.
V roce 1928 se divadlo přestěhovalo do velkoryse projektovaného a moderně
řešeného loutkového divadla v budově Ústřední městské knihovny, tehdy
označovaného za nejmodernější LD na světě. Stalo se jedním z hlavních
center loutkářského dění.
Více najdete v Databázi českého amatérského divadla: https://amaterskedivadlo.cz/main.php?…
Jan Wolf – 101 let Říše loutek Praha
Prvním řečníkem byl Jan Wolf, předseda výboru pro kulturu zastupitelstva hl. m. Prahy ve svém projevu poděkoval členům Říše loutek za dlouholetou obětavou práci. Připomněl též zakladatele Řiše loutek Vojtěcha Suchardu a jeho práci na dvanácti apoštolech Pražského orloje. Při rekonstrukci byl totiž v apoštolovi sv. Tomáše nalezeno poselství, které v něm Vojtěch Sucharda zanechal.
Celý proslov zde: https://drive.google.com/…oJlN6vF/view?…
Tomáš Řehák – 101 let Říše loutek Praha
Druhým řečníkem byl Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny Praha, který ve svém projevu popsal, proč zástupci města nerozhodli o komerčním pronájmu divadla Říše loutek, ale přiklonili se k variantě, že přidělí tento prostor pod správu Městské knihovny poté, co se předchozí dlouholetý nájemce dostal do potíží způsobených kovidovou pandemií. Následně zveřejnil, že se před dvěma dny Městská knihovna se spolkem Divadlo Říše loutek dohodla na podmínkách, za kterých může tento spolek dál pokračovat v divadelní činnosti, kterou v divadle již mnoho let provozuje.
Celý proslov zde: https://drive.google.com/…Hd_YN3H/view?…
Žofie Janatová
Na konec promluvila na setkání předsedkyně spolku Žofie Janatová, poděkovala primátorovi hl. města Prahy, že umožnil konání tohoto setkání v krásných prostorách rezidence a připomněla historii souboru.
Celý proslov zde: https://drive.google.com/…Hd_YN3H/view?…
Josef Bittner vlevo
Po proslovu předsedkyně spolku byla chvíle na předání Zlatého odznaku Josefa Kajetána Tyla, tedy ocenění za mimořádné zásluhy o rozvoj amatérského divadla panu Josefu Bittnerovi, které jmenovaný převzal Jan Müller, člen rady Svazu českých divadelních ochotníků Skupiny amatérských loutkářů. Pan Bittner ve svém poděkování přiznal, že je v souboru od svých patnácti let a za tu dobu zde zažil mnoho krásných chvil.
Předání ocenění zde: https://drive.google.com/…bMP-Zw0/view?…
Komponované pásmo
Závěr slavnostního večera patřil netradičnímu vzpomínkovému pásmu, které uváděla Barbora Zezulová a Michael Souček. Ti provázeli Příležitostný symfonický orchestr a Příležitostný pěvecký sbor, který uvedl písně a hudbu z realizovaných inscenací Říše loutek, na kterých s divadlem již třicet let spolupracují.
Komponovaný pořad zde: https://drive.google.com/…Ibj96su/view?…
Rezidence primátora hlavního města Prahy
zaujímá celé jižní křídlo budovy Městské knihovny v Praze – orientované k Mariánskému náměstí. V přízemí je samostatný vstup do rezidence – vchod do haly, omezené pouze na východní část křídla. Hala je zařízena a využívána jako kapacitní šatna s obsluhou a vedle portálu s hodinami a přiznaným řešením stropní konstrukce jsou jejím nejnápadnějším prvkem japonizující svítidla.
Rezidence primátora
- patro je součástí knihovny a teprve 2. patro zaujímá reprezentační část rezidence. Zde je výše zobrazený hlavní recepční sál a všechny další, velkoryse řešené prostory. Otevřou-li se všechna dveřní křídla, dokážete rozkrývat vymyšlené prospekty mnoha místnostmi. Koncept této oficiální části rezidence je založený na třech hlavních prostorách – vstupní salon, velký recepční sál a jídelní salon. Z těchto prostor lze přímo vstupovat do separátních, komornějších prostor – salonů dámského, pánského, hudebního, citronového, hráčského. Dále i do zimní zahrady nebo je možné projít velkorysou pasáží s několika vchody do hlavního sálu. Všechny tyto prostory jsou vybaveny dochovanými exkluzivními prvky – kamennými i dřevěnými obklady, mozaikami, textilními tapetami, dekorativními malbami stěn a stropů, svítidly, mřížemi, designérskými detaily kování, mobiliářem, koberci, desénovými závěsy a krajkovými záclonami. Je zde dochována i řada originálů sochařských a malířských děl, vytvořených předními umělci tehdejší doby.
- patro je nazýváno primátorským bytem, i když reprezentační prostory 2. patra jsou de facto jeho součástí. Jsou propojeny přímo vnitřním schodištěm, nezávisle na oficiálním tříramenném schodišti a jeho výtahu. Měřítka jednotlivých prostor tohoto podlaží jsou mnohem komornější. Jedná se o realizaci řešení nadstandardní bytové dispozice s halou, dámským salonem, pánskou pracovnou, obytným prostorem, jídelnou s přípravnou. Ložnice tvoří samostatný blok a zcela oddělený je přístup k apartmánům pro hosty. I zde je uplatněna individuální tvorba ve všech oblastech interieru, stejně jako solitéry volného umění.
Ve 4. patře byly servisní prostory celé rezidence s dominantní kuchyní, jejíž původní zařízení se nedochovalo. Součástí tohoto podlaží byla i rozsáhlá střešní terasa se zahradní úpravou pro relax, orientovaná výhradně do intimity obestavěného dvora.
Rezidenci primátora hlavního města Prahy lze považovat za zcela unikátní interiér. Souzní s budovou, je naplněna detailně komponovaným souborem předmětů a prvků stylu art deco se silným nábojem nadšení z národní identity v novém samostatném státě – Československé republice.
Autor: Michal Drtina
