Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Na SEVER do Chocně

Na SEVER do Chocně Autor: Na SEVER do Chocně

Na SEVER do Chocně se jmenovalo poslední z tematických setkání, přátel a kamarádů Hanky Voříškové. Tento malý festival divadel, příběhů, poezie a obrazů inspirovaných životem severských národů se konal 15. ledna tohoto roku na choceňském zámku, kde sídlí alma mater této úžasné výtvarnice.


Hanka Voříšková pořádá tato setkání již mnoho let. V minulosti jsme měli možnost si zahrát Tři zlaté vlasy děda Vševěda, poslouchat Mirka Kemela a Vladimíra Javorského, setkat se studenty Přemysla Ruta, kteří zpívali málo známé písně pánů Vodňanského a Skoumala a mnoho dalších. Setkání byla, a jak dosvědčil i poslední ročník, vždycky potěšující, naplňující, zábavná a bohatá programem.

O tématu letošního setkání Hanka Voříšková říká: “Já už víc jak rok čtu knihy o Eskymácích a o životě na severu a jsem jimi zcela pohlcená, prostoupená. Festivalem jsem chtěla oslavit Eskymáky a s nimi všecky severské národy, jejich obrovskou životní sílu. Nakreslila jsem taky logo festivalu, českého lva, který smekl korunu před grónskou medvědicí, jako symbol rovnosti, jen abychom se my nad ně nepovyšovali.“

Jak jsme v to nedělní temné odpoledne, v ledovém dešti, přijížděli a přicházeli, měli jsme pocity opravdových seveřanů. Počasí tak vytvořilo atmosféru festivalu inspirovaného životem severských národů, skvěle doplňovala. Je zajímavé, že i v drsném a nevlídném počasí neodradilo diváky a zhlédnout program přišlo několik desítek lidí.

Program otevřel vypravěč příběhů Martin Hak. Při jeho čtyřicetiminutové vyprávění Juchů, děti moje!!! si Martin, kromě slov, vystačil s promyšlenou miniaturní gestikou ruky, která jemně podtrhovala a zdivadelňovala nejen narativ, ale hlavně pocity a taky samozřejmě akci a rytmus. Martin jako by sám nehrál, jen předával příběh vlčí rodiny, směřovaný sugestivně přímo k dětem.

Druhý divadelní zážitek přivezl soubor Popcorn ZUŠ F. A. Šporka z Jaroměře. Divadelní inscenace Svět je v rozpacích vychází z grónské mytologie a vypráví příběh o tom, že nic není tak daleko, jak se zdá. Tuto stínohru zpracoval soubor pod vedením Jarky Holasové a předal nám silný, až bezohledný příběh sahající až k problémům dnešní doby.

O přestávkách mezi představeními byl čas navštívit výstavu ilustrací Martina Velíška, známého malíře-pábitele. Jeho ilustrace se objeví v nové knize s názvem Pes s drdolem / grónské pohádky a pověsti, výstavu ilustrací z knihy Julia Payera Expedice severní pól, výstavu knih inspirovaných životem severu nebo si dát dobrou kávu.

Po přestávce jsme se mohli seznámit s překladatelem Zdeňkem Lyčkou, který knihu *Pes s drdolem*pro Argo přeložil. Pan Lyčka je překladatel ze severských jazyků a angličtiny, spisovatel, cestovatel a před pár lety velvyslanec v Dánsku. Okomentoval nám a přečetl jeden příběh z připravované knihy. Setkání s ním je zážitek. Jeho srdce hoří pro sever a on o životě tam ví mnoho.

Autorské čtení pana Lyčka vystřídala východočeská hudební skupina Sacrapés, která s jemným charismatem zhudebnila syrovou eskymáckou poezii. Jejich interpretace rozezpívala diváky ani nevím jak.

Poté básník Martin Černer přečetl malý cyklus svých básní Poslední píseň. Najednou se v koutě zvedl velký muž „profesionální pračlověk“ Honza Půlpán, který vyrobil, přinesl a nám ukázal všechno, co potřeboval severský lovec, ať už lovil ryby či většího živočicha.

Nastala dávno tma, když jsme se přesunuli do vedlejšího sálu, abychom mohli vidět novou inscenaci Hany Voříškové s názvem Nikdy naráz netrápí tě mráz a oblak komárů. Eskymácká poezie v puristickém, silném podání, s určitým apelem k člověku naší dnešní civilizace.

Opulentní večírek zakončil opět Martin Hak a jeho příběh pro otrlé posluchače Lakomec lakomej. Vyprávěl o tom, že i sebelepšímu lovci to někdy uklouzne a o tom, že nikdo nikdy není sám. Ale v tom už jsme Martina samotného nechali, protože jsme museli odjet domů, promiň Martine.

Na SEVER do Chocně bylo v mnoha směrech naplňující pobytí s lidmi, kteří na první pohled seveřany.

Autor: Blanka Šefrnová