Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Nejvíce jim pomůže možnost znovu hrát a zkoušet

Simona Bezoušková na jednom z ročníků Popelky Rakovník Autor: www.amaterskedivadlo.cz

V jaké kondici je české amatérské divadlo? Kolotoč tradičních přehlídek českého amatérského divadla, se začíná roztáčet. S nadějí doufáme, že jich letos proběhne co možná nejvíce, možná přibudou i nějaké nové a hlavně jich co nejméně bude zrušeno.


Amatérské divadlo znamenalo v uplynulých dvou letech pro mnoho lidí jeden z mála záchytných bodů ve značně rozklíženém režimu životů a jako už mnohokrát dříve dokázalo svou důležitost nejen uměleckou, ale zkrátka a dobře společenskou a lidskou. Osud některých amatérských spolků jsme vám v nedávné době přibližovali mj. cestou online rozhovorů, rádi v tom budeme pokračovat, pokud budete mít zájem i vy, čtenáři – diváci a vy – divadelníci – tvůrci. Za vaše podněty předem děkujeme, máte-li zájem, i s vaším spolkem se spojíme ve virtuální realitě!

Teď bychom se však rádi na situaci amatérského divadla v České republice podívali z jiného úhlu – očima odborných pracovníků NIPOS ARTAMA. Ptáme se, jak to vypadá v jednotlivých oborech, co se v době covidu stalo s unikátní sítí našich přehlídek a zda se chystá něco nového…

Jako první jsme oslovili Simonu Bezouškovou, odbornou pracovnicí NIPOS-ARTAMA pro činoherní a hudební divadlo pro dospělé i děti. Přehlídky s postupem na Divadelní Piknik Volyně a Popelku Rakovník 2022 už, jak víte, začaly.

Co přinesla doba covidu do oboru amatérského umění a do systému přehlídek ve Tvém oboru? Přinesla i něco dobrého?

Určitě přinesla. Tím, že doba byla nejistá, a nejen amatérské divadlo na čas přestalo fungovat, jsme najednou byli všichni na jedné lodi, spojili se a měli stejný cíl. Zjistili jsme, že všechno má řešení, umíme si poradit, dokážeme se podívat na věci z jiného úhlu a naučit se spoustu nových věcí. Hlavně jsme si ale uvědomili hodnotu kultury a její blahodárný účinek na jedince i celou společnost. Ostatně Divadelní Piknik Volyně v roce 2021, který se uskutečnil po roční pauze, toho byl nejen svou atmosférou jasným důkazem.

Co se v téhle době změnilo ve Tvé práci odborného pracovníka?

Má práce se změnila v kolotoč sledování opatření, konzultací se spolupořadateli přehlídek, plánování různých variant, jejich rušení a plánování nových. Naučilo mě to ale trpělivosti a nadhledu, jinak bych se z těch věčných změn musela zbláznit. A zjištění, že člověka taková nepředvídatelná situace může snadno paralyzovat a je nutné se tomu bránit aktivitou a činností i když kolikrát neúspěšnou a opakovanou, je, myslím, dobré i pro časy budoucí, bezcovidové.

Jak konkrétně se to uplynulé období podepsalo na existenci souborů a přehlídek ve Tvém oboru?

Situace se za ty dva roky jevila různě, přehlídky a další akce byly bez náhrady rušeny. Doba temna pro amatérské divadlo přinesla nejrůznější problémy, se kterými se bude potřeba do budoucna poprat. Z průzkumu, který jsme mezi amatérskými soubory dělali, mě nejvíce překvapilo to vysoké číslo zrušených představení, účastí na přehlídkách a dalších kulturních akcí např. festivalů, plesů, akcí pro města a obce. V průměru to je cca 10 akcí ročně, existuje cca 2500 amatérských divadel, takže během jednoho roku neproběhlo jen v amatérském divadle 25.000 představení nebo jiných akcí. To je rána pro kulturu, ale i veřejné finance, které z toho profitují. Některé soubory se tím, že nemohly hrát, dostaly do finančních problémů. Přestože se jedná o amatérskou, tedy „neplacenou“ aktivitu, mají amatéři celoroční náklady. Pronajímají si prostory na hraní, zkoušení, skladování, investovali do nových inscenací a najednou zůstaly dva roky bez (i když malých) příjmů. Některé nazkoušené inscenace museli pustit k ledu a zkoušení nových se zastavilo. To se nejen na krajských a celostátních přehlídkách bude projevovat ještě několik let. Všechny soubory se shodují, že nejvíce jim může pomoci možnost znovu hrát a zkoušet. Největší obavu ale mám v tuto chvíli o amatérské činoherní divadlo pro děti. Už před pandemií byl počet nově vznikajících inscenací malý. V tomto případě bude obnova obzvláště náročná a na dlouho.

Co se aktuálně ohledně přehlídek činoherního divadla chystá?

V polovině února odstartovaly krajské postupové přehlídky. První prázdninový týden proběhne Divadelní Piknik Volyně se semináři pro jednotlivce i celé divadelní soubory. Popelku Rakovník jsme pro jistotu přesunuli na říjen, konkrétně 5.–9. října. V rámci přehlídky se pokusíme podpořit vznik nových inscenací a rádi bychom navázali na úspěšnou on-line konferenci Divadlo pro mládež z různých úhlů pohledů. V tuto chvíli očekáváme, že se všechny akce uskuteční v plánovaných termínech. Ty jsou k nalezení na webu NIPOS.

Bylo nutné nějak upravit propozice přehlídek?

Propozice Divadelního Pikniku Volyně a Popelky Rakovník mají tu výhodu, že stále zůstávají na důmyslném půdorysu, který vytvořil můj předchůdce Milan Strotzer. A ten, zdá se, počítal i s pandemií. Proto jsme v dobách největší nejistoty a zavřených divadel přidali jen možnost hlásit se za jistých okolností i na základě videozáznamu.

Jak se Ti spolupracuje s pořadateli konkrétních přehlídek?

Spolupráce s pořadateli krajských přehlídek byla a je úžasná. Jejich odhodlání, flexibilita a trpělivost jsou obdivuhodné. Nikdy, i když někteří nakonec přehlídky museli rušit, to do poslední chvíle nevzdávali. Realizačnímu týmu Divadelního Pikniku to vlastně i velmi prospělo. Myslím, že zjištění, co jsme v tak malém počtu lidí za tak krátkou chvíli schopni zvládnout, nám i festivalu do budoucna jen pomůže.

Jak se daří získávat spolupracovníky z oblasti profesionálů činoherního divadla nebo zkušenějších amatérů např. jako členy porot, lektorských sborů, lektory seminářů? Vnímáš v tomto směru nějaké změny? Jak by spolupráce profesionálů a amatérů měla podle Tebe ideálně fungovat?

Spolupráce s profesionály dlouhodobě funguje dobře. Jedním z důvodů je vzájemná symbióza. Amatérské divadlo potřebuje jejich erudici, jim zas amatérské divadlo může poskytovat inspiraci a jiný úhel pohledu. A obě oblasti pak mají společné diváky a sympatizanty. Bez profesionálů jako porotců, lektorů, ale i členů odborných a programových rad by amatérské divadlo tolik nevzkvétalo. Proto je nutné toto spojení udržovat a hledat stále další ochotné profesionály.

Součástí amatérského divadla jsou i vzdělávací akce, na kterých se často podílejí právě i profesionálové. Jaké vzdělávání aktuálně nabízí obor činohry?

V rámci amatérského činoherního divadla je možné využít nabídku seminářů jednak na Divadelním Pikniku Volyně, a to jak pro individuální zájemce, tak pro celé soubory dle jejich potřeby. Je možné si domluvit seminář s ohledem na připravované nebo probíhající zkoušení inscenace a k tomu si zvolit i jeho délku. Jestli to bude jeden, dva, tři dny, nebo týden, je na souboru a jeho možnostech. V rámci Popelky Rakovník chystáme semináře zaměřené na vznik nových inscenací. Dále pořádáme čtyřletý Kurz praktické režie. Jeho další běh se bude otevírat v roce 2024. K tomu pořádáme autorskou soutěž o nejlepší předlohu pro divadlo pro děti Oříšky pro Popelku s uzávěrkou 15. září letošního roku. Další a nejjednodušší možností vzdělávání je pak samozřejmě účast na přehlídkách, představeních a následných diskusí k nim.

Co Tě na Tvojí práci nejvíc baví a těší?

Především rozmanitost a smysluplnost, kterou přináší. Má práce mě baví ve všech fázích – během plánování, příprav i realizace. Vyžívám se v péči o všechny zúčastněné. A každý zvídavý divadelník, každý nový navázaný kontakt, každý diskuse, inspirace, spolupráce a zas o něco poučenější a lepší inscenace jsou pro mě hnacím motorem.

Autor: Pavlína Schejbalová