Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Přelet nad loutkářským hnízdem - neděle

Ronja, dcera loupežníka Autor: archiv festivalu

Zpravodajství z nedělního programu přehlídky loutkového divadla píše Alice Škrrr.


Čtvrtý festivalový den zahajuje Řeka Studia DAMÚZA. Kouzelná, meditativní inscenace připomínající animované pohádky pro nejmenší jak estetikou, tak zvukovým doprovodem nás odnáší do ročního koloběhu jedné malé říčky a jejích návštěvníků. Kromě líbivých, vylidněných scén na povrch vyplouvá téma vztahu člověka k přírodě a její znečišťování. Jediným problémem inscenace je věková kategorie cílové skupiny dětí. Jelikož se ocitáme v silně atmosférickém a poklidném prostředí, nejmenší děti v průběhu snadno ztratí pozornost a celé představení si nakonec více užijí dospěláci.

Další inscenace dne je opět z tvorby Studia DAMÚZA. Ronja dcera loupežníka je akrobatickou celovečerní loutkárnou namixovanou s činohrou a všechno dohromady vlastně velmi dobře funguje. Klasická loupežnická pohádka je velmi dobře dramaturgicky postavena. Jednotlivé motivy jsou přesně pojmenovány a navazují na sebe, takže se divák po celou dobu orientuje jak v ději, tak ve vztazích. Celá inscenace by možná zasloužila pár dramaturgických škrtů a osekání o zbytečné scény, které častokrát pouze opakují, co už bylo předvedeno. V celku se ale jedná o dobře udělanou akrobatickou loutkárnu, při které děti zůstávají zařezané v sedačkách i po přestávce.

Do světa přírody nás dnes už podruhé zavádí Pohádka lesní Divadla b. Inscenace o tom, jak všechno se vším v přírodě souvisí. O mravencích, kteří potřebují les kolem sebe pro stavení domečku, o lišce a jejím trávení a o tom, že bobek taky hodně souvisí. U tohoto kusu zůstává ve vzduchu viset otázka, o čem to celé vlastně ale nakonec je. Přírodovědná fakta se mísí s vykonstruovaným příběhem o přátelství lišky s housenkou, a nakonec i ta edukativnost se z celého příběhu jaksi vytrácí. Děti přeci jen už většinu informací, které získáme, tuší a přitažlivý pak pro ně zůstává pouze zábavný element inscenace a komunikace s herci, kteří dovedně reagují na všechny hlášky a výkřiky ze stran publika.

Kde budeme bydlet souboru Vi.tvor vypráví příběh o medvědovi, který kvůli příliš velké sklenici na med shání nové bydlení. Přes všechny problémy, kterými prochází, si nakonec uvědomí, že řešení může být často mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá. Vi.tvor skvěle kombinuje humor pro děti a ten pro dospělé, takže se během představení baví opravdu celé publikum bez rozdílu. Tematicky se kromě současné bytové situace dostáváme k faktu, že každý potřebujeme něco jiného a že medvěd zůstane medvědem a pavouk pavoukem ať se děje, co se děje.

Předposlední festivalovou inscenací je Zpověď bachařeDivadla Líšeň. Divadelní „zúčtování s komunistickým režimem“ je orámováno zpovědí jednoho z těch, kteří dělali zlo. Inscenace o síle lásky a svědomí se snaží být sondou do hlavy podpůrců režimu, ve své podstatě jde ale pouze o jeden příliš dlouhý monolog bez výrazných dramatických momentů, které by v hlavním hrdinovi zarezonovaly.

Celý festival zakončujeme inscenací Divadla Alfa, Putování dobrého Hanse Böhma Evropou, která mimo jiné vyhrála letošní cenu Erik. Hlavní hrdina česko-francouzsko-německého původu, Hans Böhm, vyrůstá v nelehké předválečné době česko-německých vztahů. Na české škole není přijat, proto odchází na tu německou. V Evropě roste konflikt druhé světové války a spolu s ním roste i Hans. Hrdina se nechává unášet svou dobou a nachází se ve společnosti Hitlerjugend. Válku přečkává jako německý voják, aniž by vlastně tušil, jaký význam jeho role vůbec má. Hans s multikulturním původem ve světě plném nacionalismu nenachází své pevné místo a je tím pádem nucen přebrat tu národní identitu, která se mu zrovna v konkrétní situaci hodí. Jeho konání se může zdát povrchní a vypočítavé, ovšem co jiného zbývá takovému člověku ve světě, který vás bez konkrétní národní příslušnosti prostě odmítá přijmout?

Alice Škrrr

Autor: Amaterská Scéna