Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Přelet nad loutkářským hnízdem no. 2

Přelet nad loutkářským hnízdem 2022 Autor: archiv festivalu

Na festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem se nesetkáte pouze s inscenacemi pro nejmenší, některá představení naopak cílí na diváka dospívajícího. Což je poměrně složitý úkol. Jak zabavit puberťáky, kteří vyrůstají ve světě chytrých telefonů a sociálních sítí? O to se pokusilo Divadlo DRAK z Hradce Králové s adaptací Sofoklovy hry Antigona.


Volba tohoto příběhu se může zdát zvláštní, přeci jenom se nejedná o aktuální téma, které by nám dnes mohlo předat něco nového. Tvůrci představení se ale zaměřili na otázky dospívání, rodinných vztahů a hledání si místa ve společnosti. Antigona nesnáší svou rodinu a sebepoškozuje se. Kreón je závislý na sportu a saunování, k čemuž se snaží vést i svého syna. Jejich vztah je však naprosto nefunkční. Ukázalo se tedy, že v antické tragédii lze docela zajímavým způsobem poukázat na některé problémy dnešní společnosti.

Potíž je ale v tom, že představení je v mnoha ohledech překombinované a snaží se zavděčit se mladistvým tak křečovitě, že místy působí až vulgárně. Najdeme tu spoustu dvojsmyslných narážek, sprostých slov a nezapadajících motivů, jako je například DJ za mixážním pultem. Jsou to sice přesně ty věci, kterým dnešní puberťáci rozumí, ale zůstává otázkou, jestli to taky nebude to jediné, co si z inscenace odnesou. Za zmínku stojí ztvárnění příběhu Oidipa, kde hlavní roli sehrála zelenina. Květák představuje krále Láia, hlávky zelí poprsí věštkyně z Delf a rajčata zase Oidipovy oční bulvy. Tyto odlehčené scény ale střídají zdánlivě emotivní monology postav, což působí poměrně rušivě a kontrastně. Představení doprovází kapela skládající se z bicích, trubky, basy a houslí. Rytmika tak podtrhla atmosféru celé hry, která je sice dynamická a novátorská, ale i dost chaotická.

V úplně opačném duchu se neslo představení Stará svítilna alternativního souboru Relikty hmyzu, které bylo určeno menším dětem. Loutkoherci velmi jemným a citlivým způsobem vyprávěli Andersenův příběh o staré pouliční svítilně, která vlivem vývoje moderní techniky začne obyvatelům městečka připadat zbytečná, a tak se ji rozhodnou odstranit. Jenže tu žije také jeden starý muž, jemuž na svítilně velmi záleží.

Inscenace je scénograficky poutavá. Městečko se skládá ze sádrových domečků, řeky a světýlek, avšak v průběhu můžeme vidět, jak přibývají paneláky a tovární komíny. Příběh se neodehrává jen v tomto prostranství. Na scénu navazuje plátno, které představuje pozadí městečka. Účinkující ho využívají částečně ke stínové animaci, kde zobrazují například východ a západ slunce, ale také k promítání krátkých videí, jež dokreslují příběh. Představení doprovází kytarista a jeho hudební doprovod souzní s poklidným tempem vyprávění. Celé dílo tak působilo jako příjemná pohádka na dobrou noc, která nejmenší diváky zaujala.

Autor: Kateřina Mikutová