Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rakovnická Popelka může být vnímána jako královna

Oslí kůže Autor: Foto archiv přehlídky

V neděli 6. 11. 2016 skončil 35. ročník Popelky, národní přehlídky amatérského divadla pro děti v Rakovníku, o které mnozí říkají, že je „Popelkou“ mezi jinými národními přehlídkami. V určitém ohledu tomu tak skutečně je, ale ve více směrech rozhodně ne. Ba přímo naopak!


Tvorba pro děti je i ve světě profesionálů považována za sice nesmírně důležitou, avšak jaksi na okraji tvůrčího zájmu. Odpovídá tomu dokonce i finanční ohodnocení těch, kteří se této disciplíně věnují. Jako by se tím nepřímo říkalo, že tvorba pro děti je jednodušší, nemusí mít tak velké nároky na veškeré složky, netřeba ji věnovat tak velkou pozornost, protože připravit pohádku pro děti zvládne přeci každý, kdo umí dělat divadlo pro dospělé. Je to velká mýlka a mnoho velmi dobrých tvůrců se o tom dávno přesvědčilo. Tvorba pro děti je stejně náročná jako jakákoli jiná. Je potřeba ji věnovat veškerou péči a pozornost, znát záměr a sledovat konkrétní cíl. Třebaže je to pole velmi široké, počet amatérských souborů, které se této činnosti věnuje, je nevelký. A kvalita výsledků je spíše průměrná, často až podprůměrná. Zajímavé tvůrčí počiny jsou ojedinělé a nezískají bohužel tolik pozornosti jiného divadelního publika, kolik by si opravdu zasloužily.

Právě v tomto ohledu je rakovnická Popelka skutečně „Popelkou“. Z devíti inscenací, které se na letošní přehlídce představily, je možné za skutečně divadelní (myšleno uvažováním a přístupem tvůrců) považovat pouze dvě, možná tři. Ostatní se k divadelnosti pouze přiblížily a některé ani to ne. Bohužel! Protože snaha amatérských divadelníků, které jsme na Popelce poznali, je upřímná a veliká. O to větší je škoda, že často vyznívá do prázdna a není korunována úspěchem nebo aspoň přiblížením se k němu. I proto začaly organizátoři uvažovat o zavedení nějakých přesně zacílených seminářů pro příští ročníky Popelky, kde by se pracovalo s konkrétními soubory na konkrétní látce. Záležet však bude především na zájmu/nezájmu amatérských tvůrců.

Z obecného průměru letošního ročníku národní přehlídky vyčnívaly v pozitivním smyslu dvě inscenace: Útěk souboru HOP-HOP, ZUŠ Ostrov a Oslí kůže aneb Nebojíš se, princezničko? 1. neratovické divadelní společnosti. Obě inscenace byly tvořeny na základě funkčního divadelního textu, pracovaly s dramatickými situacemi (každá samozřejmě po svém), v příbězích se jednalo o vztahy, postavy měly vývoj, dětský divák si byl schopen najít figuru, s níž se mohl ztotožnit, tvůrci vědomě pracovali s kostýmy, hudbou, světlem, se symboly, metaforou, stručně řečeno jejich dramaturgicko-režijní koncepce byly vědomé, rozhodnuté a s větším či menším úspěchem sledovaly cíl, který si na začátku určily. Konkrétní reflexe k představením těchto inscenací najdete v přiložených zpravodajích.

Inscenace Daidalův pád OPALu, SVČ Opava pracovala s dobrou dramatickou předlohou, tvůrci ji však nedokázali využít k vybudování poutavé divadelní podívané, příběh divákům víceméně převyprávěli a nenabídli zajímavě řešené jevištní situace. Šest zbývajících inscenací stálo na nekvalitních, nedramatických textech, které tvůrcům rozhodně nepomáhaly při hledání poutavého divadelního tvaru. Obecně řečeno tyto inscenace pohořely na nevhodných textech, na neujasněnosti ústředního tématu, na absenci dramatických situací a vztahů mezi postavami. Reflexe jednotlivých představení jsou opět k dispozici v Kukátku, zpravodaji národní přehlídky.

V čem Popelka rozhodně není „Popelkou“, je skutečnost, že se v průběhu přehlídky scházejí dětské skupiny, které zevrubně reflektují viděná představní. Pro tvůrce je názor dětí skutečně velmi cennou zpětnou vazbou jejich divadelní práce. S dětmi rozdělenými do věkových skupin pracují odborníci – pedagogové, psychologové či studenti DIFA JAMU a pečlivě s nimi rozebírají příběh, motivace postav, téma a jeho vyznění, hudbu, výpravu apod. Z tohoto pohledu je Popelka opravdovou laboratoří, jejíž výstupy je možné vědecky zpracovávat a hodnotit.

Dalším nesporným kladem rakovnické přehlídky je skvělé technicko-personální zázemí jak Kulturního centra Rakovník, tak amatérského Divadelního spolku Tyl. Přijet a pobýt na Popelce je proto velká radost a všem zájemcům o divadlo pro děti a mládež může účast na přehlídce přinést spoustu dobrých a užitečných podnětů.

Recenze k jednotlivým soutěžním představením a další informace z Popelky Rakovník 2016 naleznete zde: http://www.amaterskascena.cz/…o-8w3jc.html (pozn. red.)

Autor: Zuzana Vojtíšková

Přílohy:


0361-16-popelka-6-gqy2r-r104b.pdf