Vážím si všech pořadatelů přehlídek

Co přinesla doba covidu do Vašeho oboru amatérského umění a do „kolotoče přehlídek“ ve vašem oboru? Nejdřív mě zajímá, zda přinesla něco dobrého?

Přinesla pocit sounáležitosti s lidmi, kteří byli stejně odhodlaní za každou cenu svou přehlídku připravit a odprezentovat, i za úplně nestandartních podmínek – to za pořadatele. A obdiv všem tvůrcům, kteří to nevzdali, hlavně v roce 2021. Přínosné bylo, že se např. v roce 2020 Písek výjimečně otevřel i mladému divadlu (Mladá scéna se nekonala). V programu ŠP se najednou objevily ve větší míře inscenace souborů ZUŠ, což přineslo oživení a vzájemnou inspiraci generačně trochu odlišných souborů.

Co se s touto těžkou dobou změnilo konkrétně na Vaší práci odborného pracovníka?

Hodně se změnila komunikace. Byli jsme daleko více závislí na telefonech, počítačích a nových technologiích. A dlouho jsme měli „home office“, chyběl mi každodenní kontakt s lidmi. Na druhou stranu téměř dva roky jsem připravovala společně s Alexandrem Gregarem almanach k 60. výročí Šrámkova Písku, tak mi ta neosobní doba umožnila plně se ponořit do jeho připrav. Mimochodem je úžasné, kolik osobností, souborů, inscenací a dalších akcí Pískem za ta léta prošlo, zanechalo nám o sobě nějakou zprávu a my se můžeme podílet na jejich zveřejnění. Byla to krásná práce. V době covidové se nám společně s Karlem Tomasem podařilo zrealizovat v roce 2020 a 2021 Šrámkův Písek i S.M.A.D., ale zaznamenali jsme menší zájem o vzdělávací akce, způsobený zejména nejistou dobou a složitostí jakéhokoli plánování. Setkání mladých amatérských divadelníků v Šumperku se v posledních dvou letech díky covidu zúčastnilo daleko méně seminaristů – především chyběli účastníci ze Slovenska a operativně jsme museli rušit a přesunout i některé termíny Nonverbálna, což je nový vzdělávací cyklus, který začal na podzim v roce 2019. Jinak se pro mě téměř nic nezměnilo.

Co jiného doba přinesla – víte např. o ukončení činnosti souborů ve Vašem oboru, o zániku přehlídek, o problémech souborů nebo pořadatelů?

Pokud vím, nastala změna pořadatele v Jihočeském kraji, kde místo Českého Krumlova přehlídku převzaly České Budějovice a změnil se termín Modrého Kocoura. Bohužel se ale až letos ukazuje, že dopad na soubory i organizátory bude asi větší, než se původně zdálo. Sice o ukončení činnosti některých souborů v oboru experimentálního divadla zatím nevím, ale teď už je jasné, že se dvě krajské přehlídky neuskutečnily. A to buď pro nezájem souborů, nebo z organizačních důvodů, kdy pořadatel nemá sílu přehlídku pořádat. A dnes vím, že dvě přehlídky posunuly proti plánu termín na pozdější datum také pro nezájem či menšímu počtu přihlášených.

Chcete upozornit na konkrétní místo, soubor, na které by upozornit stálo za to – ať už z důvodu, že potřebují konkrétní pomoc nebo naopak stojí za vyzdvihnutí, jak se poprali s těžkou dobou?

Chtěla bych upozornit na zapsaný spolek Pod čarou, který přes 20 let svým působením umožňuje v Písku rozvoj nezávislé a alternativní kultury pro všechny občany a úzce s námi spolupracuje na pořádání Šrámkova Písku. Je obdivuhodné, jak se jeho členové vyrovnali s těžkým obdobím posledních dvou let. V roce 2021 musel spolek radikálně omezit činnost jako všechna kulturní zařízení a před rokem přišel i o svého guru Mirka Pokorného, který těžce onemocněl a přestal vykonávat práci dramaturga a vedoucího klubu. Členové spolku jsou nadšenci, kteří svůj soukromý čas, energii a kreativitu věnují druhým. Jejich zásluhou spolek přežil, zajišťuje pravidelnou činnost klubu a ve dnech 28. – 30. ledna tohoto roku pořádal již IV. ročník nepostupové přehlídky Stříbrný vítr.

Bylo nutné vzhledem k době nějak upravit propozice přehlídek?

Propozice přehlídek jsme upravili podle situace, a to posunutím termínu celostátní přehlídky ŠP ne červnový termín a tím pádem i krajských kol v roce 2000 a 2021. Přímo v propozicích jsme žádné velké změny nedělali. Ale interně bylo domluveno s porotami krajských kol, že na přehlídku mohou poslat i inscenace, které budou rozpracované, abychom podpořili soubory, které i přes různá omezení to nevzdaly a pracovaly třeba formou online.

Jak se Vám spolupracuje s pořadateli konkrétních přehlídek?

Vždycky je to o lidech. S některými jsem v úzkém pracovním kontaktu, s některými komunikace trochu vázne, ale vždy se domluvíme. Osobně si vážím každého, kdo si na svá bedra pořádání jakékoliv přehlídky vezme. Každý rok se snažím jet alespoň na několik krajských kol, abych viděla soubory, poroty i organizaci přehlídky „zevnitř“. Vlastně je úplně jedno, zda organizujete postupovou nebo celostátní přehlídku. Některá krajská kola jsou svým rozsahem srovnatelná s celostátním kolem a jejich organizace vyžaduje podobnou přípravu. Beru to tak, že jsme na stejné lodi, a jsem ráda, když i na Písek na mé pozvání „krajánci“ přijedou, aby i oni viděli, jak Písek funguje.

Pokud se daná přehlídka neuskuteční, jakým způsobem je nahrazena?

Bohužel se to dozvím většinou dost pozdě, ale snažíme se, aby alespoň organizátoři případné zájemce poslali do jiného kraje. V přehlídkách směrem k ŠP je tolerováno souborům účastnit se jakéhokoli jednoho krajského kola. V minulých dvou letech jsme pro výběr využili výjimečně i videonahrávky.

Jak se Vám daří získávat spolupracovníky z oblasti profesionálů Vašeho oboru nebo zkušenějších amatérů např. jako členy porot, lektorských sborů, lektory seminářů? Vnímáte v tomto směru nějaké změny? Jak by takováto spolupráce profesionálů a amatérů měla podle Vás ideálně fungovat?

Většinou jsou to osobní kontakty nebo na doporučení kolegů, členů odborné rady, divadelních přátel. Nové lidi si také hledám v krajích, slyším je v porotách, jak mluví se soubory a podle toho je oslovím. Hodně jezdím i na přehlídky jiných oborů, kde se mohu potkat se zajímavými lidmi. Mám ráda, když profesionálové přistupují k amatérům jako ke kolegům, bez pohrdání a výsměchu. Zažila jsem v Hronově v průběhu několika let v Klubu mladých divadelníků semináře a rozbory takových osobností jako byl Karel Kříž, Ivan Rajmont, Miroslav Krobot a Jiří Frehár. Tak nějak si představuji ideální spolupráci profesionálů s amatéry. Byla to škola tolerance a vzájemného respektu k sobě samým, ale i k seminaristům a tvůrcům shlédnutých představení.

Jaký existuje vzdělávací systém – jaké vzdělávání nabízíte ve svém oboru? Co z nabízených seminářů, kurzů atp. je nejvíc populární? Jaké máte ohlasy od účastníků? Co se chystá v tomto směru nového?

Každý rok připravujeme s Karlem Tomasem Setkání mladých divadelníků v Šumperku jako dílnu Šrámkova Písku. Na rozdíl od Hronova a dalších divadelních přehlídek je S.M.A.D. cíleně zaměřen jen na vzdělávání. Je to vlastně taková týdenní škola, kde se pracuje celý den v jednotlivých třídách na tématu, který předem určí lektor, a jen několik večerů je věnováno doprovodnému programu (inspirativní představení, film, koncert… ). Při závěrečných ukázkách, které třídy prezentují po absolvování dílny, jsme vždy překvapeni, kolik práce se za ten týden stihne udělat a jaká skvělá představení jsme mohli opět vidět. Od novodobého vzniku (r. 1995) vedeme S.M.A.D. v duchu česko-slovenské spolupráce a chceme v tomto duchu rozhodně pokračovat.

Co Vás na Vaší práci nejvíc baví a co Vás těší?

Setkání s lidmi a přátelství, která si člověk nese celý život.

Autor: Pavlína Schejbalová