Dětské
Výjimečný obyčejný divadelní zázrak (POPELKA Rakovník)
6.10.2022 | Amaterská Scéna
V loňském roce měla být Popelka. A nebyla. Vzal si ji covid jako mnoho dalších pěkných dobře naplánovaných akcí. V tuto chvíli mi přijde jako zajímavé použít loňský úvodník, který nikdy nevyšel. Abychom si mohli uvědomit, že v dnešním světě není nic samozřejmé. A zároveň je zajímavé sledovat, jak se mění časoprostorové kontinuum v závislosti na kulturní akci. Takže, takhle to bylo loni:
Mimořádně vydařená Sokolovská čurda, letos po dvacáté
28.9.2022 | Petra Richter Kohutová
Je to tak! Sokolovská čurda, celostátní nesoutěžní přehlídka divadelních amatérských souborů, kterou organizuje Divadlo bez zákulisí v sokolovském Městském domě kultury, se letos konala po dvacáté. (Respektive po jedenadvacáté, první ročník v roce 2002 byl tzv. „nultý“, na zkoušku.) Málokdo o této stálici západních Čech neslyšel, málokdo tam nebyl, a to v rámci celého českého ochotnického rybníčku.
Jiráskův Hronov nestojí na místě
16.8.2022 | Alena Zemančíková
Jednou z nápadných proměn amatérského divadla, jak je můžeme sledovat na Jiráskově Hronově, je proměna výsledků dramatické výchovy. Soubory základních uměleckých škol přinášejí už jiné postupy a tematické perspektivy, než jsme bývali zvyklí. Mám při tom na mysli i dětská a mládežnická studia při profesionálních scénách, z nichž to při brněnském divadle Polárka ( PolaroID) se postaralo o jeden z nejpůsobivějších zážitků festivalu.
Na Hronově premiérově (vol. 08)
7.8.2022 | Josef Pekárek
Tak už je tady poslední den 92. ročníku celostátní mezidruhové přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov. Všude okolo sebe slyším hlasy, které říkají: „To to uteklo!“ nebo „Já jsem ještě nestihl to a to.“ či „Jsi skvělý/á a rád/a jsem tě poznal/a. Musíme zůstat v kontaktu.“
Můj Jiráskův Hronov 2022
7.8.2022 | Jana Soprová
Mám to s Jiráskovým Hronovem trochu jinak než ostatní. Nejezdím sem od dětství, ani od puberty, takže jsem tady nenasbírala celoživotní kamarády ani zásadní životní zážitky. Poprvé jsem se tady ocitla v až poměrně pokročilém věku, v roce 2000, na jubilejním 70. ročníku.
Na Hronově premiérově (vol. 07)
6.8.2022 | Josef Pekárek
Je pátek, předposlední přehlídkový den na Hronově. Práce na skvělém semináři Performovat sebe s Braňo Mazúchem dochází vrcholu. Ještě jednou se všichni účastníci workshopu společně vrháme do cvičení zaměřeného na fyzické vyčerpání a očištění se od překrývajících nánosů kulturních sebeobrazů.
Na Hronově premiérově (vol. 05-06)
5.8.2022 | Josef Pekárek
Jiráskův Hronov je již za svou polovinou a mě nějak docházejí síly. Už pomalu vynechávám psaní a čas věnuji dospávání, odpočinku a snaze uvnímat všechna divadelní představení. Ještě se držím na nohou. Možná mi k tomu pomohlo i volnější tempo na semináři, kdy jsme se namísto fyzické vyčerpanosti přesunuli k vyčerpanosti psychické. Určitým předělem se stala středeční masáž a čtvrteční čas na individuální konzultace nad jednotlivými možnosti, jak performovat sebe.
Na Hronově premiérově (vol. 04)
3.8.2022 | Josef Pekárek
Jestli stále čtete tento blog, tak je to chvályhodné. Mně se toho totiž na hronovské přehlídce nedaří moc přečíst ani stíhat „ochutnávky“ všech doprovodných akcí, jimiž je Hronov vyhlášený. Nu, což… ještě zbývá několik dní.
Na Hronově premiérově (vol. 03)
3.8.2022 | Josef Pekárek
Třetí den bývá – nejen na přehlídce – kritický. Bláhově jsem si včera myslel, jak všechny své dojmy, zážitky, nové tváře spláchnu večer u sklínky vína u Tritona. Avšak člověk míní…
Na Hronově premiérově (vol. 02)
1.8.2022 | Josef Pekárek
Druhý den (neděle 31. 8.) se pro mne nesl ve znamení fyzické vyčerpanosti. Ne, že bych tolik juchal na off-programu v přilehlém parku za zvuku punkových a rockových kapel, nýbrž mě dost zdecimoval seminář.
