Když přijedete na festival poprvé, zřejmě zažíváte potřebu vidět co nejvíce představení, přestože jste jich už za den zhlédli nejméně pět a máte pocit, že vaše denní kapacita pozornosti je vyčerpaná. Vaše mysl se nachází ve světě pohádek a příběhů a vaše duše je neskutečně šťastná, že jediná vaše povinnost je přijít na divadlo včas. Čas tu plyne asi tak, jako když se vám zdá milý sen, ve kterém do sebe vše zapadá a vše se děje svým tempem. Lidé sedí před divadlem, u vody, v parku. Na každém kroku někoho pozdravíte a máte pocit, že všechny lidi znáte, i když to vlastně není úplně pravda.
UŽÍVAT CHRUDIM PLNÝMI DOUŠKY
Večer jsem přesně zažila ten pocit, kdy bych na představení při z důvodu únavy nešla, ale protože moje dětské já ještě toužilo po příběhu a po loutkách, nenechala jsem si ujít představení Kašpárek a Zbojník. V této hře se představilo Divadlo Drak spolu s Bábkovým divadlem Bratislava. Byla to skutečná oslava československé loutkářské tradice. Inscenace plná vtípků a ironických narážek týkající se dvou odlišných a zároveň velice blízkých národů. Zpracování tématu pomocí dvou hlavních představitelů, českého Kašpárka a slovenského Zbojníka, bylo skutečně výstižné. Někdy může být až smutné, jaké stereotypy ve společnosti vznikají. Krásné na tom však je se umět sám sobě smát, což se divákům v hledišti opravdu dařilo.
Vizuálně byl Kašpárek a Zbojník přehlídkou tradičních loutek a poutavých kulis. Současně velmi oceňuji, že na jevišti loutky skutečně ožívaly a vedle nich žili i herci nejen v rolích loutkoherců.
Večer jsem alespoň chvíli strávila na debatě, kde jsme se ještě společně vrátili k inscenaci Domů souboru PastaBasta. Padaly zde pozitivní ohlasy a sama jsem si díky tomu uvědomila, čím vším mě samotnou Domů oslovilo. Bylo to nejen svou jemností a jednoduchostí, ale také způsobem, jakým soubor pracuje se zvukem a s tichem. Právě ticho a pauzy jsou tím co představení naplňuje a díky čemu můžeme i při sledování inscenace poslouchat sami své vlastní myšlenky.
No a pak? Ani po debatě není čas jít spát. Je čas debatovat dál nejen o představeních a nasávat atmosféru večerní Chrudimi. A tak si můžete marně plánovat jít spát brzo, protože festival vás nepustí a vy si nemůžete nechat nic ujít.
Štítky:
Loutkové
